Konec Monopoly: proč generace Z odkládá figurky a co o tom Babylón věděl dřív než my

Tom Bilyeu ve svém podcastu říká věc, která zní jako novinový titulek z dystopického románu: jedeme vstříc dluhovému jubileu. Momentu, kdy se dluh stane natolik absurdní, že ho lidé prostě přestanou splácet. Konec Monopolů – kdy jeden hráč prohrál tolik, že vstane od stolu a řekne: „Já dál nehraju.“

Jeho metafora cílí na generaci Z: žádné bydlení, žádné velké kariéry, žádný Instagram lifestyle. A reakce? Na pohovoru se ptají na work-life balance a chtějí pracovat z domu co nejméně. „Lay flat,“ říká Bilyeu. Ležet naplocho.

Je to pohodlná teze pro mezigenerační šarvátku. „Mládež je líná.“ Ale pokud se podíváme o čtyři tisíce let zpátky, zjistíme, že tohle není příběh o lenosti. Je to příběh, který se opakuje – a babylonští králové ho znali nazpaměť.

Amargi: svoboda jako odpuštění dluhů

Slovo „svoboda“ v češtině pochází z kořene označujícího osobní volnost. Sumerové pro to měli slovo „amargi“, Akkaďané „andurārum.“ Sumerská verze znamená „návrat k matce“, protože dlužní otroci se po vyhlášení amnestie mohli vrátit ke svým rodinám). A andurārum konkrétně označovalo dluhovou amnestii. Svoboda doslova znamenala svobodu od dluhů.

Není to náhoda. Babylonští panovníci vyhlašovali při nástupu na trůn nebo hospodářské krizi takzvaný „čistý štít“ – amargi – plošné zrušení dluhů, které fungovalo jako ventil uvolňující společenský tlak, když neexistovaly jiné možnosti. Historici podle ekonoma Michaela Hudsona identifikovali přes třicet takových ediktů v rozmezí let 2400 až 1400 před naším letopočtem.

Hudson tvrdí, že v tomto odpouštění je skryta moudrost, kterou tehdejší vladaři na rozdíl od nás chápali: věděli, že dluhy matematicky rostou rychleji, než je společnost schopna je splácet. Není to morální argument. Je to aritmetika. A aritmetika se nemění.

Solon v Athénách provedl v roce 594 před naším letopočtem jednorázovou seisachtheia – doslova „setřesení břemene“ – kdy zrušil zemědělské dluhy a osvobodil lidi, kteří se kvůli dluhům stali otroky. Starozákonní Leviticus zapsal jubileum jako každých padesát let se opakující odpuštění dluhů a návrat zabrané půdy. Byzantská říše udržela modifikované verze dluhových amnestií nejdéle ze všech.

Pak přišel západ, řecká a římská právní tradice, a princip „dluhy se musí platit“ se stal absolutním. Výsledek byl předvídatelný: dluhový mechanismus způsobil koncentraci majetku v rukou několika rodin a původně patriotičtí legionáři postupně odmítli bojovat za území, kde jim nic nepatřilo. A následně přestala existovat Římská říše.

Ležet naplocho v Číně, Japonsku a na Západě

Generace Z na Bilyeuově pohovoru není první, kdo na tohle přišel. V Číně se tento fenomén jmenuje tang ping – doslova „ležet naplocho.“ Tang ping se stal symbolem tiché vzpoury proti pracovnímu tempu, které kdysi pohánělo čínský hospodářský zázrak. V Číně se pod pojmem „996“ rozumí práce od devíti ráno do devíti večer, šest dní v týdnu. Pro generaci narozenou po roce 2000 je synonymem vyhoření.

Čínská vláda tang ping cenzurovala. Příspěvky na platformách mizely, skupiny byly mazány. Protože tiché ležení je pro systém závislý na neustálém růstu nebezpečnější než hlasitý protest.

Japonsko zná podobný fenomén pod názvem hikikomori – sociální stažení jako odpověď na tlak výkonové společnosti. A na Západě vidíme „lazy girl jobs,“ quiet quitting, nebo právě onu generaci Z, která na pracovní pohovor chodí s otázkou o work-life balance jako podmínkou, ne jako přáním.

Kariéroví poradci upozorňují, že odmítání kultury produktivity je u generace Z tak populární proto, že jsou kariérními možnostmi, které jim současný systém nabízí, velmi zklamáni. Tato generace má pocit, že tradiční americký sen je pro ni nedosažitelný. Reakcí je, že se mnozí jednoduše rozhodli neúčastnit se systému, který se jim zdá ze své podstaty nespravedlivý.

Možná tedy není generace Z líná. Možná je jen racionálně uvažující – a odmítá hrát hru, ve které jsou pravidla nastavena tak, aby prohrála.

Dluhové jubileum 2025: inflace jako tichý reset

Bilyeu mluví o jubileu jako o přicházejícím zlomu. Historicky vzato má precedenty na své straně. Dluhová jubilea fungovala jako ventil uvolňující tlak ve společnosti, kdy byly dluhy prostě smazány. A dluhové jubileum nevytváří nové bohatství – pouze ho přerozděluje. Je to masivní transfer bohatství s velkými vítězi a poraženými.

Moderní jubilea se odehrávají jinak než v Babylónu. Někdy jako odpuštění studentských půjček jedním podpisem prezidenta. Někdy jako bailout bank, kdy věřitelé – nikoli dlužníci – dostali záchranný kruh v roce 2008, zatímco lidem zůstaly přidušené ekonomiky. A stále více ekonomů upozorňuje, že nástrojem tichého jubilea je inflace: stát – největší dlužník v dějinách – splácí dluhy znehodnocenou měnou. Věřitelé ztratí reálnou hodnotu svých pohledávek, aniž by kdokoli formálně vyhlásil bankrot.

Jak připomíná Flowee, zadlužená země ztrácí to nejcennější, co má: mozky a talenty. Ze zadlužené země začnou utíkat nejproduktivnější lidé – jak to zažívala Argentina při státním bankrotu, nebo Řecko v době krize.

Monopoly má vždy stejný konec

Bilyeuova metafora je přesná. Monopoly opravdu vždy skončí stejně – jeden hráč má všechno, ostatní jsou bez peněz. Pravidla hry jsou navržena tak, aby to tak bylo. Reálný majetek se koncentruje, renta roste, mzdy nestíhají. A na konci – ať v Babylónu, v Athénách, nebo dnes – nastane moment, kdy dlužníci vstanou od stolu.

Klíčový rozdíl je v tom, co přijde potom. Starověcí babylonští králové reset řídili záměrně a pravidelně – věděli, že alternativou je kolaps. Moderní svět se tváří, že reset není nutný, a dovoluje, aby přišel nekontrolovaně: přes inflaci, bankroty, politické otřesy, nebo tiché ležení celé generace, která jednoduše přestala věřit, že jí stojí za to hrát.

K ekonomickému přibrzdění docházelo před amnestiemi, právě z důvodu přílišného zadlužení společnosti. Odpuštění dluhů tak mnohdy přicházelo jako reakce na toto zpomalení.

Babylón to věděl. Otázka je, jestli si to vzpomene i moderní civilizace – nebo počká, až od stolu vstane dost lidí najednou.

Zdroje: YouTube, Flowee, Amazon, AsianStyle, DatabazeKnih