„Moře nepatří despotům.“
kapitán Nemo, Jules Verne, Dvacet tisíc mil pod mořem
Kdybyste se právě teď ocitli přesně na 48°52,6′ jižní šířky a 123°23,6′ západní délky, nejbližší člověk by pravděpodobně nebyl nikdo na souši. Byli by to astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici, pokud by vám zrovna přelétávala nad hlavou. ISS obíhá ve výšce necelých 400 kilometrů, zatímco nejbližší souš je od tohohle bodu vzdálená přes 2 688 kilometrů. Tomu místu se říká Point Nemo, oceánský pól nedostupnosti. A je to bod v Tichém oceánu nejvzdálenější od jakékoliv pevniny na celé planetě.
Neobjevil ho paradoxně žádný mořeplavec ani badatel s dalekohledem. V roce 1992 ho matematicky vypočítal chorvatsko-kanadský geodet Hrvoje Lukatela, když si chtěl otestovat nový geoprostorový software na takzvaném „problému nejdelšího plavání“. Stál totiž před systémovým problémem: kdybyste spadli z lodi doprostřed oceánu, odkud byste to měli k nejbližší souši nejdál?
Mezi třemi zeměmi
Výsledkem byl bod stejně vzdálený od tří kousků země. Konkrétně Ducie Island z ostrovní skupiny Pitcairn, Motu Nui z Velikonočních ostrovů a Maher Islandu u pobřeží Antarktidy (Britannica: „Oceanic pole of inaccessibility“). Jméno mu Lukatela dal podle kapitána Nema z Vernova románu. Latinsky „nemo“ znamená „nikdo“, a přesně to tam taky je: nikdo. Voda je čtyři kilometry hluboká a leží uprostřed jižního Tichomořského gyru. To je systém mořských proudů, který z oblasti vyhání živiny. Moře kolem Point Nemo je tak jedno z biologicky nejchudších míst na světě. Taková poušť uprostřed oceánu.
Cthulhu tam bydlel dřív, než jsme věděli, že tam něco je
„Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.“H. P. Lovecraft, Bezejmenné město
Nejlepší anekdota kolem Point Nemo je čirá náhoda, která zavání spiknutím, i když žádné není. H. P. Lovecraft ve své povídce Volání Cthulhu z roku 1926 umístil bájné potopené město R’lyeh, domov svého kosmického netvora, do jižního Pacifiku. Ano, na souřadnice nápadně blízké těm, kde se o 66 let později matematicky ukázalo, že leží nejosamělejší bod planety. Lovecraft neměl žádný způsob, jak by to mohl vědět. Zakladatel kosmického hororu prostě jen instinktivně sáhl po nejprázdnějším místu na mapě, jaké si dovedl představit. Trefil se s přesností, která by udělala radost i samotnému Lukatelovi.
Hřbitov pro vesmírné stanice
Právě kvůli téhle prázdnotě si oblast kolem Point Nemo vysloužila i mnohem praktičtější přezdívku: hřbitov kosmických lodí. Když nějaká agentura potřebuje bezpečně sestřelit z oběžné dráhy dosloužilou vesmírnou stanici nebo nákladní modul, aby trosky nikoho neohrozily, nasměruje je právě sem. Do oblasti tak odlehlé, že tam prakticky nevedou žádné lodní trasy.
Nejslavnějším obyvatelem podmořského hřbitova je ruská stanice Mir, kterou tam v roce 2001 záměrně nechali dopadnout. Od sedmdesátých let se k ní přidalo přes 260 dalších kosmických plavidel. To včetně několika sovětských stanic Saljut a desítek zásobovacích lodí Progress. Čeká ji i samotná Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž konec je plánovaný právě sem, až doslouží.
Point Nemo si mimochodem v roce 1997 vysloužil i vlastní záhadu. Hydrofony amerického úřadu NOAA zachytily z téhle oblasti extrémně hlasitý, dosud nevysvětlený zvuk, kterému se přezdívalo „The Bloop“. Tehdy živil spekulace o obřím neznámém tvorovi z hlubin. O osm let později se ukázalo, že šlo o mnohem přízemnější věc, konkrétně praskání ledovcových ker u pobřeží Antarktidy.
Bratříčci po celém světě
Point Nemo je bezesporu nejslavnější, ale zdaleka ne jediný pól nedostupnosti na Zemi. Koncept je totiž mnohem obecnější, než jak ho většina lidí zná z Instagramu: pól nedostupnosti je prostě bod nejvzdálenější od nějaké definované hranice. Tento parametr se dá zvolit různě, tedy od pobřeží kontinentu po okraj ledového příkrovu. Každý ze světadílů má tak svůj vlastní kontinentální pól nedostupnosti, definovaný jako místo nejdál od moře.
Ten euroasijský leží v čínském Sin-ťiangu poblíž hranic s Kazachstánem, přes 2 500 kilometrů od nejbližšího pobřeží. Je tak vůbec nejodlehlejším místem od oceánu na celé planetě. Africký leží v hustém lese poblíž trojmezí Středoafrické republiky, Jižního Súdánu a Konga. Australský je paradoxně ten nejsnáz dostupný ze všech. Najdete ho v Severním teritoriu poblíž městečka Papunya a dá se tam bez větších potíží dojet autem. Severoamerický najdete v travnatých pláních Jižní Dakoty, jihoamerický v brazilské divočině.
K nim se počítají ještě dva ledové sourozenci. Severní, arktický pól nedostupnosti na mořském ledu, a jižní, antarktický, kam se jako první lidé dostali sovětští polárníci až v roce 1958. Na místě po sobě nechali bustu Lenina, která tam, pohřbená pod sněhem, stojí dodnes. Dohromady se těmhle sedmi bodům – pěti kontinentálním plus dvěma polárním – občas říká sedm pólů nedostupnosti. Je to nepříliš známá paralela ke slavnějším sedmi vrcholům nejvyšších hor světa, případně i divům světě.
Kdy se k němu dostal člověk?
„Když jsme jeli na tu vojnu, zpívali jsme vesele
to jsme ještě nevěděli, do jaký jdem prdele“Tankový prapor
Tohle je možná nejpodivnější detail na celém Point Nemo. Přestože o něm ví kdekdo a přestože ho denně míjejí satelity i astronauti nad hlavou, první potvrzenou návštěvu na přesných souřadnicích zaznamenali teprve v březnu 2024. To tam na jachtě dorazil britský dobrodruh Chris Brown se synem. Před nimi tam pravděpodobně nikdy nikdo úmyslně nedoplul.
Ne proto, že by to bylo fyzicky nemožné, ale proto, že k tomu vlastně nikdo neměl důvod. Jednoduše řečeno, proč by kdo jezdil do takový prdele? Point Nemo totiž není nedostupný v tom smyslu, že by tam nešlo doplout. Je nedostupný v tom čistě matematickém, skoro až poetickém smyslu. Je to prostě místo, které leží v úhledné rovnováze mezi třemi jinými místy – a jinak tam vůbec nic není.
Právě tahle prázdnota, změřená s milimetrovou přesností pomocí softwaru, jehož autor si chtěl jen otestovat, jak dobře počítá vzdálenosti, je možná to nejkrásnější. Že fascinující místo může být i takové, kde prostě fakt vůbec nic není.
Zdroje: Britannica, Wikipedia, Wiki