Tři způsoby, jak být každý den trochu šťastnější (a jeden z nich zní děsivě)
Když prožíváte rozchod, štěstí se stává prací. Něco, co vždycky přicházelo samo, najednou zmizí. Takže se nabízí otázka: jak se k tomu vrátit?
Internet i populární časopisy nabízejí desítky řešení, jenže nejlépe si vedou pouhá tři cvičení. Nejde o nastavení mysli, ani o filosofii. Pointou je konkrétní akce, která mění vaši náladu a rozpoložení.
Takže ať už se teď trápíte, nebo jen chcete být trochu šťastnější – protože proč ne – tady jsou ty tři techniky.
1. Dejte mozku prostor vyřešit problémy, o kterých nevíte
Většinu času jsme v režimu aktivního řešení problémů. Přemýšlíme o budoucnosti či minulosti. Nebo pasivně konzumujeme média – telefon, počítač – prostě cokoliv, co nás nějak stimuluje.
Co si neuvědomujeme? Mozek často funguje nejlépe, když ho necháte na pokoji.
Autor z kanálu Charisma on Command to zjistil náhodou. Když procházel rozchodem, začal si psát deník. „Musím si vypsat pocity, zbavit se jich,“ říkal si. Ale pak se začalo dít něco zvláštního.
Začal řešit problémy, o kterých ani nevěděl, že je má.
Sedl si a psal. A najednou měl řešení obchodního problému pro svůj byznys. Nebo si uvědomil: „Hele, já jsem už měsíc nebyl na jiu-jitsu. A to mě štve, protože jsem si řekl, že je to pro mě důležité.“
Kamínky v botě.
Jsou to ty podvědomé věci, které vás zatěžují, ale nikdy se nedostanou na úroveň vědomí. Dokud si nesednete a nedáte mozku prostor říct: „Jo, tady je problém. A takhle ho vyřešíme.“
Jak na to?
Volné psaní (free writing): 10 minut, cca 750 slov, tři stránky. Jen píšete. Co vás napadne. Žádná pravidla. Existují na to i aplikace. Ale nemusíte psát. Můžete jít na dlouhou procházku, meditovat nebo běžet. Klíčem je dát mozku prostor se rozvinout a pak mu dovolit vyřešit, co potřebuje.
Podle českých zdrojů o alfa a theta mozkových vlnách víme, že při relaxovaném stavu vědomí (alfa vlny 8-12 Hz) dochází k synchronizaci obou mozkových hemisfér a zvyšuje se kreativita. V theta stavu (4-8 Hz), který nastává například při meditaci nebo hluboké relaxaci, se zkvalitňuje dlouhodobá paměť a schopnost nacházet neobvyklá řešení.
2. Negativní vděčnost: Představte si, že zemřete
Každá studie o štěstí říká totéž: vděčnost je na vrcholu. Pokud chcete být šťastnější, buďte vděční. Problém je, že většina cvičení vděčnosti je… vlažná.
„Napište si pět věcí, za které jste vděční.“
Jasně. A pak to píšete na autopilota. „Zdraví. Rodina. Přátelé. Práce. Pizza.“
To nefunguje.
Co funguje? Negativní vděčnost.
Zní to hrozně. Je to hrozné. Ale funguje to.
Jak to vypadá v praxi?
Místo „Jsem vděčný za své zdraví“ si představíte tohle: Jdete k doktorovi. Vyšetření. Sedíte si v čekárně. Zavolají vás dovnitř. Doktor se na vás podívá a řekne: „Je mi líto. Podívali jsme se na vaše výsledky. Máte rakovinu. A nejspíš je to konečné stadium.“
A pak si s tím sedněte. 30 sekund. Minuta. Představte si pohřeb. Co byste řekli? Kdo by tam byl?
Nebo místo „Jsem vděčný, že žiju s přáteli“: Vaši přátelé jsou teď v zahraničí. Co když jejich letadlo havaruje? Co když jsou pryč? Navždy?
Představte si tu hrůzu. Opravdu se do toho ponořte, aby vás to zaplnilo.
Pak to vypněte. A řeknete si: „Jsem vděčný za to, že žiju s přáteli.“
A sakra, to je úžasný pocit.
Najednou to nejsou jen slova. Je to viscerální. Hluboké. Reálné.
Otázka velikosti
A bonus: všechny vaše ostatní problémy – rozchod, problémy v byznysu, někdo na vás byl sprostý – se najednou zdají úplně malé. Učíte mozek dát věci do perspektivy. Jedno latinské přísloví říká: „Manere in montibus.“ neboli „Zůstaň v horách.“ Protože z jejích hřebenů se všechno dole zdá hrozně malé.
Podle výzkumu Roberta Emmonse může pravidelné rozvíjení vděčnosti zvýšit pocit štěstí až o 25 %. Studie z Greater Good Science Center na University of California potvrzují, že lidé praktikující vděčnost cítí méně stresu a vykazují vyšší míru štěstí.
Vděčnost mění neurologickou strukturu mozku – posiluje prefrontální kortex (pozitivní emoce) a snižuje aktivitu amygdaly (stres a úzkost).
Nechcete tohle dělat každou minutu každého dne. Ale jednou denně, jako součást cvičení? Je to mocné.
3. Rozšiřte vděčnost i na lidi, kterým závidíte
OK, takže teď jste v tom dobrém rozpoložení. „Wow, můj život je úžasný. Můj kamarád není v havarovaném letadle, ale navíc s ním můžu bydlet a trávit čas.“
Teď to posuňte ještě o level výš.
Buďte vděční za lidi, kterým závidíte.
Tohle je těžké. Ale je to game changer.
Autor dává příklad: miluje hudbu. Hraje na kytaru 10-12 let. Učí se na piano. Zpívá teď už tři roky – posunul se z „hrozného jekotu“ na „průměrné“. Takže když vidí mladé lidi, kteří to dělají bez námahy, vyskočí na scénu a jsou úžasní… vznikne závist.
„To je skvělá písnička. Ale sakra, ten týpek… to není fér.“ A tohle myšlenkové schéma se může stát návykem. A pak ho začnete vidět všude v životě.
Takže ho vykořeňte.
Jak to udělat?
Vezměte někoho, koho obdivujete, ale komu i závidíte. Autor bere Shawna Mendese (mladý zpěvák, cestuje po světě, zpívá profesionálně).
A pak si řekne: „To je úžasné, že on může cestovat po světě a vyjadřovat se hudebně pro tolik lidí. Jeho práce na plný úvazek je jen zlepšovat se v tom. To je tak cool. Pro něj.“
Nebo když jeho přátelé cestují a on ne: „Je skvělé, že oni můžou cestovat. Už to tak dlouho chtěli.“
Proč to dělat?
Trénujete sama sebe v bytí člověkem, který je opravdu šťastný, když se dobré věci stávají ostatním. A to je typ člověka, se kterým chtějí ostatní trávit čas.
Plus: najednou máte víc štěstí na světě, ze kterého můžete čerpat.
Výzkum z Hofstra University z roku 2010 ukázal, že vděčnost podporuje růst emočního a sociálního osobního pocitu štěstí neboli wellbeingu. Prožívání vděčnosti posiluje ochotu pomáhat si, zvyšuje prosociální chování a celkově tak roste životní spokojenost. Vytváří silnější sociální vazby a přátelství (podle české diplomové práce z UK Filozofické fakulty o pozitivní psychologii).
Jak to spojit dohromady: 10-20 minut denně
Tady je kompletní cvičení:
1. Volné psaní (10 minut)
- Vezměte si aplikaci nebo sešit
- Pište. Cokoliv vás napadne.
- Nechte mozek vyprázdnit se
- Vyřešte problémy, o kterých nevíte
2. Negativní vděčnost (2-3 minuty)
- Napište si 5 věcí, za které jste vděční
- U každé si představte opak – co by se stalo, kdyby to zmizelo
- Opravdu se do toho ponořte. 30 sekund na každou věc.
- Pak buďte vděční za to, co máte
3. Vděčnost pro ostatní (2-3 minuty)
- Když už cítíte, jak je váš život bohatý
- Napište 5 věcí, které mají jiní lidé (a vy ne)
- Zkuste být vděční za ně. Ne za sebe. Za to, že oni to mají.
Celkem: 10-20 minut denně.
Varování: není to o růžových obláčcích
Podle českých zdrojů o pozitivní psychologii není trénování vděčnosti o tom prožít celý život na růžovém obláčku bez problémů. Těžké situace potkají každého. Jde o to nezacyklit se v negativních myšlenkách, když zrovna prožíváte období relativního klidu.
A pozor na toxickou pozitivitu – přehnaný důraz na vděčnost může vést k tomu, že se stane mechanismem úniku od negativních emocí a problémů, které vyžadují vaši pozornost a aktivní řešení.
Ale pokud to děláte správně – ne jako útěk, ale jako nástroj perspektivy – je to neuvěřitelně mocné.
Závěr
Štěstí není jen o mindsetu. Je to o konkrétních akcích.
- Dejte mozku prostor vyřešit skryté problémy (volné psaní, procházka, meditace)
- Používejte negativní vděčnost – představte si ztrátu toho, co máte
- Rozšiřte vděčnost i na lidi, kterým závidíte
Dělat tohle 10-20 minut denně vás naučí být šťastnější. Neustále.
Zní to divně? Jo. Funguje to? Ano.
Zdroje: YouTube, SobePruvodcem, MojePsychologie, CestaRelaxace, PribehyRadosti, UniverzitaKarlova, Psychlogie