„Ale počkejte, to není všechno!“
(klasická fráze teleshoppingového žánru)
Tenhle díl bude trochu jiný než obvykle. Místo abychom vysvětlovali starou ezoterickou tradici, se podíváme na konkrétní artefakt současného internetu. Konkrétně hodinovou „audioknihu“ s názvem ve stylu „Aktivujte svůj skrytý smysl“. Popis tvrdí, že vás během poslechu provede tisíciletí starým zasvěcením do „třetího oka“.
Nejde o klasický případ pro naši obvyklou škálu věrohodnosti, protože otázka tady není „je tahle stará tradice pravdivá“. Tady jde o to, co přesně dělá s člověkem tenhle konkrétní kus obsahu a proč to funguje. A to je možná ještě užitečnější cvičení v kritickém myšlení než rozebírání samotné ezoteriky.
Skutečná historie, na kterou se video odvolává
Než rozebereme mechaniku, je na místě uznat, že jádro, na které se celé video odvolává, není vymyšlené. Šišinka mozková je malá žláza velikosti hrášku uprostřed mozku, která opravdu dostala přezdívku „sídlo duše“. Má to na svědomí slavný francouzský filosof René Descartes. Ten v 17. století věřil, že je to místo, kde se duše propojuje s tělem. Jedná se totiž o jedinou mozkovou strukturu, která není zdvojená na levou a pravou polovinu.
V hinduistické a buddhistické tradici existuje koncept adžňa čakry, „třetího oka“ umístěného mezi obočím jako centra intuice a vnitřního vhledu. Tento koncept je starý tisíce let. A citovaný Manly P. Hall byl skutečná historická postava. Přesněji kanadsko-americký mystik a spisovatel, autor více jak stovky knih včetně slavného díla Tajné učení všech věků z roku 1928. O šišince pak psal v knize s originálním názvem Šišinka mozková: Oko boží z roku 1934. Video tedy nevaří úplně z vody. Jen bere reálné historické a duchovní koncepty a balí je do formy, která má s jejich původním duchem opravdu pramálo společného.
Jak přesně to funguje?
Pro příklad pár vět z úvodu videa: „To podivné vědomí, které nedokážete vysvětlit. Ten okamžik, kdy vámi projde mráz bez důvodu. Když vaše střevo zareaguje dřív, než to pochopí mysl.“ Všimněte si, co tahle věta dělá. Je natolik obecná, že sedne téměř na kohokoliv. Kdo z nás nikdy nepocítil mráz bez zjevného důvodu, nebo instinktivní pocit ještě předtím, než ho stihl racionálně zdůvodnit? Tohle je stejný mechanismus, který vdechuje přesvědčivost horoskopů a taroru.
Psychologové mu říkají Barnumův efekt. Rozdíl je, že tady se nepoužívá k tomu, aby vám někdo přečetl osobnost z karet. Máte dojít k přesvědčení, že v sobě už teď máte „probouzející se dar“, který video jen pojmenovává.
Kouzlo skrytého
„Tajemství nebude nikdy odkryto veřejnosti.“
Tajemství (2006)
Druhá vrstva apeluje na zakázané, skryté vědění. Něco, co „nebylo to určeno masám“, co se „předávalo se v tajných síních pod kamennými chrámy“. Tenhle typ formulace dělá dvě věci najednou. Zaprvé vám dává pocit výjimečnosti, protože jste jedni z těch, kdo uslyší něco výjimečného. Současně tím preventivně znehodnocuje jakoukoliv kritiku zvenčí.
Pokud tomu nevěří „masy“ nebo skeptičtí odborníci, video vás na to nepřímo připravilo tím, že jim předem upřelo legitimitu posuzovat věc, kterou „nebyla určena pro ně“. Všimněte si taky rytmu vět. Výklad používá krátké, deklarativní, opakující se fráze jako „Nejste probouzející se. Jste probuzeni.“ Nic, co by připouštělo pochybnosti, jen konstatování. Tohle není náhodný styl. Je to technika blízká hypnotické indukci a používá se cíleně, aby posluchač přešel z analytického poslechu do stavu pasivního přijímání.
Prázdné místo tam, kde by měla být metoda
Nejvýmluvnější je ale to, co ve videu chybí. Poslechněte si celou hodinu a zkuste najít jedinou konkrétní, opakovatelnou instrukci. Tedy kolik minut dýchat, jakým způsobem, v jaké poloze, jak poznáte, že jste to udělali správně. Nic takového tam není, kromě mlhavé zmínky o „sedmi posvátných nádeších“ bez jakéhokoliv upřesnění. To je zásadní rozdíl oproti skutečným kontemplativním tradicím, ze kterých video čerpá terminologii.
Taková buddhistická anapanasati nebo jóga mají přesně popsané, staletí testované postupy, které si můžete sami vyzkoušet. A tím si také ověřit, jak na vás působí. Video vám místo postupu nabízí jen emoční stav a slib, že „příště uvidíte víc“. Končí totiž otevřenou smyčkou, pozvánkou na další díl téhož kanálu. To není náhoda ani vedlejší efekt duchovního obsahu. Je to standardní hák sledovanosti používaný u seriálů či mnoha online kurzů, ne u zasvěcení do tisíce let staré moudrosti.
Proč se to nedá jednoduše odbýt jako „hloupost“
„Beru ti modrou pilulku a příběh končí. Nebo si vezmeš tu červenou, a já ti ukážu, jak hluboko sahá králičí nora doporučovacího algoritmu.“
(parafráze v duchu Matrixu)
Bylo by snadné tenhle typ obsahu jen zesměšnit, ale to by minulo to nejdůležitější. Podle novější publicistiky sledující fenomén AI generovaného duchovního obsahu na YouTube existuje celý ekosystém podobných kanálů. Kombinují text psaný nebo upravovaný jazykovým modelem, syntetizovaný hlas a hudbu evokující meditaci, cíleně optimalizovanou na délku sledování a emoční angažovanost.
Jeden komentátor tenhle žánr trefně označil za „monetizovanou pseudofilozofii“. Takovou, která slibuje probuzení, a ve skutečnosti spíš uspává kritické myšlení. Funguje to, protože cílí na skutečnou a legitimní lidskou potřebu. Všichni hledáme nějaký smysl, propojení s něčím větším, pocit, že naše nevysvětlitelné pocity mají váhu a nejsme v nich sami. Tahle potřeba je reálná a lidé hledající takové věci procházejí často obdobím osamělosti nebo hledání směru. Problém není v tom, že by taková potřeba byla iracionální. Problém je, že obsah navržený primárně pro sledovanost tuhle potřebu spíš využívá, než aby jí skutečně sloužil.
Co si z toho vzít?
Nejde o to přestat se zajímat o třetí oko, meditaci nebo staré mystické tradice. Všechny zmíněné koncepty svou dlouhou, doloženou historii a spoustu lidí jim vděčí za reálné zklidnění a sebepoznání. Jde o to umět rozeznat rozdíl mezi textem, který vás učí konkrétní, opakovatelnou dovednost a nechává vás si ji ověřit vlastní zkušeností, a textem, který vás jen emočně naladí.
Ten druhý vám sice řekne, že jste výjimeční, ale místo pomoci vás pošle k dalšímu dílu a další smyčce. Nejlepší filtr, který můžete použít u příště podobného videa, je jednoduchá otázka: kdybych vypnul zvuk a hudbu a nechal jen holá slova, zbyla by tam nějaká konkrétní, ověřitelná informace? Pokud ne, možná jste právě poslouchali ne starobylé zasvěcení, ale velmi dobře napsanou reklamu na příští video.
Zdroje: YouTube, GoodReads, Medium