„Člověk je bohatý poměrem počtu věcí, které si může dovolit nechat být.“

Henry David Thoreau, Walden

Miliardář, kterého minete na letišti

O bohatství či přímo bohatnutí koluje spousta tezí a přesvědčení. Jedna je docela jednoduchá a zajímavá: skutečné bohatství nevypadá jako řada Lamborghini v garáži, ale jako naprostá absence potřeby, aby si toho někdo vůbec všiml. Zní to jako pěkná motivační fráze na Instagram, ale zajímavé na ní je, že skoro každý konkrétní příklad je možné si ověřit. A většina z nich navíc vydrží.

Dům za 31 500 dolarů

Warren Buffett, jeden z nejbohatších lidí planety s majetkem přes sto miliard dolarů. A bydlí od roku 1958 stále v tom stejném domě v Omaze, který si tehdy koupil za 31 500 dolarů. Dnes má tenhle dům odhadovanou hodnotu kolem 1,4 milionu dolarů, tedy zlomek zlomku Buffettova majetku. Ve svém dopise akcionářům z roku 2010 dokonce napsal, že jde o třetí nejlepší investici jeho života, hned po snubních prstenech. Není to náhodná anekdota vytažená z klobouku, ale jeden z nejcitovanějších a nejlépe zdokumentovaných faktů o jeho životním stylu vůbec.

Chlap v Toyotě vedle Ferrari

„Cena je to, co zaplatíte. Hodnota je to, co získáte.“

Benjamin Graham, zpopularizováno Warrenem Buffetem

Video kanálu 1 Minute Mystery zmiňuje obraz, který zní až příliš uhlazeně na to, aby to nebyla jen metafora: člověk ve Ferrari se topí ve splátkách, zatímco jeho soused v obyčejné Toyotě vlastní tři bytové domy. Ukázalo se však, že tenhle obraz má docela solidní vědecký základ. V roce 1996 vydali výzkumníci Thomas Stanley a William Danko knihu Váš soused je milionář, založenou na desetiletích dotazníků a rozhovorů s americkými milionáři.

Zjištění bylo v přímém rozporu s populární představou. Většina zkoumaných milionářů bydlela ve středostavovských čtvrtích, jezdila v ojetých, nikoliv leasovaných autech, a nosila oblečení bez jakékoli značky. Autoři dokonce zavedli pojem PAW, tedy „prodigious accumulator of wealth“. Platí pro člověka, jehož čisté jmění výrazně převyšuje to, co by se dalo čekat podle jeho příjmu, protože většinu z něj neutratí, ale investuje.

Stejné tričko, jedno rozhodnutí míň

Mark Zuckerberg skutečně roky nosí prakticky identické šedé tričko a vysvětluje to tím, že chce mít o jedno rozhodnutí denně méně, protože si tak šetří energii na důležitější věci. Stejnou myšlenku ostatně dřív popularizoval i Barack Obama. Ten ze stejného důvodu nosil jen šedé nebo modré obleky. Stojí to na reálném psychologickém konceptu zvaném vyčerpání rozhodování (decision fatigue). Představě, že kapacita mozku k volbám mezi možnostmi je omezená a s každým rozhodnutím dne se tenčí.

Na tomhle místě je ale poctivé přiznat menší háček: přesně tahle konkrétní teorie patří mezi psychologické koncepty, jejichž původní experimentální podklady se v posledních letech nepodařilo vždy replikovat se stejnou silou, s jakou byly prezentovány. Neznamená to, že nošení stejného trička je nesmysl. Jen to, že „vědecky prokázané“, jak to podobná videa ráda podávají, je tady trochu silnější slovo, než si fenomén zaslouží.

Dům za 50 000 dolarů vedle rakety

Poslední velké jméno, Elon Musk. Ten v roce 2020 skutečně veřejně oznámil, že prodává většinu svého nemovitostního portfolia v Kalifornii, a jeho hlavním bydlištěm se stal malý, zhruba 35metrový prefabrikovaný dům v Boca Chica v Texasu. Stojí jen pár kroků od startovací rampy SpaceX a stál kolem 50 tisíc dolarů. Sám to komentoval slovy, že majetek člověka jen zatěžuje. I tenhle detail tedy sedí. Je jen otázka, nakolik je to reálná životní filosofie a nakolik gesto pro kameru. Ale to už je na zvážení.

Past, do které se dá spadnout i s touhle myšlenkou

„Nové peníze křičí, ty staré šeptají.“

populární internetové rčení (ne doslovný citát konkrétní osoby)

Než se necháte příliš unést tím, jak elegantně to všechno zapadá do sebe, stojí za připomenutí jedna logická past. To, že řada bohatých lidí žije skromně, neznamená, že skromný život sám o sobě dělá lidi bohatými. Miliony lidí jezdí ojetou Toyotou a nosí stejné oblečení každý den, aniž by za tím byla nashromážděná tři bytová portfolia. Jsou prostě chudí, ne tajně bohatí.

Střídmost je podle výzkumu Stanleyho a Danka jedna z nutných podmínek bohatství u lidí, kteří si ho vydělali sami, ne jeho záruka. Nezaměňujte korelaci za kauzalitu, ani když vám to řekne motivační video se skvěle znějícím hlasem.

To, co z celého tohohle srovnání zbývá, je docela poctivý závěr: lidé, kteří si bohatství skutečně vybudovali, mají tendenci přestat řešit, jestli to na nich okolí vidí. Ne proto, že by to byl trik na zbohatnutí, ale protože ve chvíli, kdy přestanete řešit souhlas ostatních, přestanete řešit, v jakém autě vás kdo uvidí.

Cíl versus vedlejší produkt

Nakonec možná nejdůležitější rozlišení, tedy důvod onoho zbohatnutí. Tedy jestli dotyční toužili po majetku a po tom ho pak prezentovat, nebo je zbohatnutí jen vedlejším produktem toho, že dělají dobře to, čemu se věnují.

Zdroje: YouTube, DatabazeKnih, CNBC

Článek Skutečné bohatství vypadá nudně (a to je ta pointa) se nejdříve objevil na Seek And Think.