Star Wars. Klasický příběh dobra proti zlu. Zlí Sithové s jejich „neomezenou mocí!“ versus Jediové – zjevně ti hodní.

Jenže když se podíváte blíž na jejich systém víry, jsou tam vážné problémy. Ve skutečnosti by se dalo říct, že právě učení Jediů nakonec vede lidi jako Anakin Skywalker ke zlomení a přechodu na temnou stranu.

Proč to vlastně rozebíráme? Protože jste možná tyto „hodné“ postoje nevědomky přijali. A můžou vám zničit život.

První nebezpečný postoj: Předstírejte, že emoce necítíte

Řád Jediů očekává od svých učedníků emocionální neutralitu. Nepřipouští, že i Jediové cítí strach. Místo toho rámují strach jako emoci, která nevyhnutelně povede k násilí a utrpení.

„Strach je cesta k temné straně. Strach vede ke hněvu, hněv vede k nenávisti, nenávist vede k utrpení,“ říká tolik oslavovaný a uznávaný Mistr Yoda.

Anakin tohle internalizuje. Učí se skrývat svůj zjevný strach o matku. Ví, že jeho strachy z něj dělají špatného Jediho, takže předstírá emocionální prázdno.

„Měl jsi další noční můru.“

„Jediové nemají noční můry.“

„Slyšela jsem tě.“

Tohle dělají každý den miliony lidí.

Podle psychologie emoční regulace: potlačování emocí si můžeme představit jako sklenici, do které něco přiléváme. Když je toho moc naráz, sklenice přeteče. To se může projevit jako bolesti hlavy, břicha, stres, úzkost, podrážděnost.

Výzkumy ukazují, že potlačování emocí zhoršuje paměť (Stuchlíková). Snaha o průběžné potlačování emočních impulzů má kromě známých negativních důsledků jako zdravotní problémy nebo špatné copingové strategie i paměťové problémy (Regulace emocí).

A ještě horší: maladaptivní strategie emoční regulace – jako je emoční potlačování – jsou podle Becka (1976) jádrem stresu. Patří sem emoční potlačování a vyhýbání se, a oboje vede k negativním dopadům na psychické zdraví (Emoční regulace u poruch nálady).

Druhý nebezpečný postoj: Emoce jsou trvalé

Jediové prezentují emoce vedoucí k temné straně jako trvalé stavy bytí. Jednou sklouzneš do strachu a temná strana tě má navždy. Dokonce to opět říká Yoda:

„Hněv, strach, agrese – temná strana Síly jsou. Snadno plynou, rychle se k tobě připojí v boji. Když jednou začneš jít temnou cestou, navždy bude ovládat tvůj osud, pohltí tě.“

Ale tohle evidentně není pravda. Luke bojuje s pokušeními temné strany a nepoddá se. Vader se na konci života vrátí. Dokonce i ctnostný Mace Windu se rozhodne porušit zákon a zabít Palpatina.

Pointa? Emoce vedoucí k temné straně evidentně nejsou trvalé ani navždy zatracující. Ale Jediové jsou tak anti-emoce, že paradoxně vytvářejí kulturu strachu kolem toho, mít strach.

To jen komplikuje negativní emoce ještě víc. Přesně tohle zažívá Anakin – nenávidí písečné lidi, kteří zabili jeho matku, a pak nenávidí sám sebe za to, že cítí věci, které by cítit neměl.

„Pro mě je hněv být člověkem.“

„Jsem Jedi. Vím, že jsem lepší než tohle.“

Tohle je klasický příklad sekundární emoce – stydíte se za svůj strach, cítíte vinu za svůj hněv, jste naštvaní na sebe, že jste naštvaní.

Podle výzkumu: emoce přicházejí a odcházejí. Nejsou trvalé. Emoční regulace zahrnuje ovlivnění intenzity, délky trvání a projevu emoční odpovědi (Medvik). Problém nastává, když začneme považovat dočasnou emoci za trvalou část naší identity.

Třetí nebezpečný postoj: Zakopejte emoce hluboko

A tady přichází to nejhorší, co dělají Jediové ve jménu Světla – radí „necítit“ jako metodu odporu proti temné straně. Obi-Wan to říká přímo:

„Zakopej své pocity hluboko, Luku. Dělají ti čest, ale mohly by být použity k službě Císaři.“

Anakin si tuhle radu vzal k srdci. Byl schopný zakopávat své pocity hluboko mnoho let. Ale sporadické výbuchy ukazují, že zakopávání není to samé jako zdravé zvládání pocitů.

Nakonec se Anakinův strach, nenávist a sebenenávist nedaly už skrývat a když vybublaly, vytvořily Dartha Vadera.

Psychologie to potvrzuje: emoční potlačení (oproti emoční expresi) je obvykle pojímána jako nezdravá, zvláště v chronické podobě. Výzkumy ukazují na potenciální ohrožení zdraví ve spojení s emoční inhibicí (Regulace emocí).

Dříve se uvažovalo i o spojitosti potlačení emocí a výskytu rakoviny. Dnes víme o spojitosti s hypertenzí a srdečními chorobami.

Tříbodová strategie destrukce

Takže máme tři kroky:

1. Předstírejte, že nemáte žádné negativní nebo konfliktní pocity
2. Přehánějte trvalost nežádoucích emocí
3. Vypněte své pocity jako metodu odporu

A právě tahle strategie žene Anakina k temné straně. Neměl žádný ventil, jak správně vyjádřit konflikt, který cítil uvnitř. Takže to držel v sobě, pak to vybublalo, spáchal ty hrozné činy a zcela se poddal. Nejde o to, že by temná strana byla tak skvělá – jde o to, že světlá strana byla tak pokřivená.

Aplikace na skutečný život: Sociální úzkost

Představte si, že se snažíte zvládat sociální úzkost jako Jedi – což je vlastně to, co spousta lidí dělá.

Krok 1: Předstírejte, že nemáte žádné konfliktní pocity. Předstírejte, že jste vždy sebevědomí ve všech situacích. Možná budete předstírat tak dobře, že přesvědčíte pár dalších lidí.

Krok 2: Přehánějte závažnost jakýchkoliv nežádoucích emocí. Kdykoli cítíte náznak sociální úzkosti, považujte se za selhání a zbabělce. Ale nikomu to neříkejte, protože by vás to udělalo slabými.

Krok 3: Úplně vypněte všechny ty pocity sociální úzkosti. Zakopejte je hluboko, jak říká Obi-Wan.

Co si myslíte, že se stane člověku, který tohle dělá?

Chvíli pravděpodobně udrží fasádu. Udrží tu fasádu sebevědomí. Ale uvnitř se nejspíš   bude cítit trochu jako podvodník. A ten pocit taky zatlačí dolů. Nakonec se ty pocity stanou příliš velkými na ovládnutí a začnou ho v různých oblastech života sabotovat, protože na hluboké úrovni se necítí autenticky.

Ostatní si možná myslí, že to funguje. Ale oni znají pravdu.

Co tedy funguje? Opak Jediů

Když jde o negativní pocity jako sociální úzkost, co je odpověď?

1. Přijměte a přiznejte si konfliktní pocity

Jsou situace, ve kterých se můžete cítit úzkostně. Vítejte v lidství. Emoční regulace je naše schopnost rozumět, vyjadřovat a zvládat emoce. Prvním krokem je uznat, že emoce existují. Ne proti nim od začátku bojovat.

2. Přijměte, že ty pocity nejsou trvalé

Pocity úzkosti nejsou trvalé a nikdy nebyly. Někdy tím, že se nahnete do svého strachu a uděláte věci, které vás děsily, zjistíte, že to nebylo tak zlé.

Když mentálně kopete do své vlastní úzkosti a ptáte se „Proč se bojím? Čemu se snažím hluboko uvnitř vyhnout?“ – nemusíte nutně těmto věcem podléhat. Tím, že se na to více dotazujete, ten strach ve skutečnosti rozptýlíte.

3. Dovolte si plně prožít emoci, kterou nechcete

Klišé, ale pravdivé: čemu odporujete, to přetrvává.

Vezměte si čas, jen chvilku, skutečně pocítit, jak úzkost ovlivňuje každou část vašeho těla – od vašeho dýchání přes možná třesoucí se ruce až po zběsilé myšlenky. Když si prostě dovolíte mít tuhle zkušenost strachu, obvykle se to za chvíli přežene. A kupodivu jste za chvíli v klidu, protože jste právě zažili tu nejhorší možnou věc.

Znovu: nemusíte v tom stavu zůstávat ani se k němu nutit. Dejte si jen moment nebo dva, abyste prožili tu věc, které se vyhýbáte. Podle mindfulness přístupů je regulace emocí založená na všímavosti a pomáhá setrvat s tím, co je, přijmout nepříjemné prožitky a vytvořit si nadhled (Psychologie dnes).

Klíčová pointa: Čemu vzdorujete, to roste

Pokud je ve vašem životě emoce, kterou nechcete, její popírání a boj s ní ji bude jen živit. Jemně, ale vytrvale. Vlastně skončíte s tím, že přemýšlíte víc o tom, jak se jí vyhnout, což ji neustále drží na zřeteli a posiluje.

Místo toho zkuste ten pocit povolit. Cítit ho. Prožít ho. A pak ho skutečně můžete pustit a zaměřit se na pocit, který byste chtěli cítit. To je, když ho můžete změnit.

Funguje to se všemi pocity od hněvu po úzkost.

Pro ujasnění: neříkáme, že musíte žít v negativitě. Ale budete si muset skutečně dovolit ji na chvilku prožít.

Závěr: Buďte lidmi, ne Jediové

Anakin Skywalker neselhal, protože byl slabý. Selhal, protože systém, do kterého byl vložen, byl fundamentálně vadný. Jediové mu neřekli, jak zdravě zvládat emoce – řekli mu, aby je potlačil, popřel a zahrabal.

A když se nakonec probouraly ven.

Statistiky ukazují, že 9 z 10 lidí pozměňuje své emoce alespoň jednou denně. Většina z nás nemá problém uvést, kdy naposledy a jakým způsobem vědomě regulovala své emoce. Emoční regulace je součást života.

Existuje ale rozdíl mezi zdravou regulací (uznání, přehodnocení, zpracování) a nezdravým potlačováním (popření, zakopání, potlačení).

Paradoxně, právě ta akceptace negativních emocí – ne jejich potlačení – vede k jejich rozpuštění. Když se ptáte „Proč cítím tenhle strach?“ místo „Jak tohle zastavím?“, otevíráte cestu ke skutečné změně.

Takže až příště budete cítit úzkost, hněv, strach – nedělejte Jediho. Neříkejte si „Neměl bych tohle cítit. Jsem lepší než tohle.“

Místo toho řekněte: „Cítím tuhle emoci. Je to lidské. Pojďme pochopit proč a co s tím.“

Protože na konci dne Anakin nepadl kvůli temné straně. Padl kvůli systému, který mu řekl, že být lidský je být slabý.

A vy nejste Jedi. Jste člověk. A být člověkem znamená cítit.

Zdroje: YouTube, UmimeFakta, POrtal, MUNI, Medvik, dSpace, NakladatelstviPortal

Článek Co nás Jediové naučili špatně: Tři nebezpečné postoje k emocím se nejdříve objevil na Seek And Think.

„Introverti jsou často vysoce inteligentní… Jsou brutálně upřímní… Čtou lidi jako otevřenou knihu… Nezajímá je, co si o nich myslí druzí…“

A pokud jste introvert, možná si říkáte: „Konečně někdo, kdo mě chápe!“

Ale co když vám to říká… něco úplně jiného než introverzi?

Protože když se podíváte na výzkum o introverzi zjistíte něco fascinujícího:

Většina věcí, které video na Youtube přisuzuje „introvertům“, není introverze. Je to Neurotismus, Otevřenost nebo sociální úzkost.

Pojďme si to rozebrat.

Co je introverze SKUTEČNĚ?

Začněme u základů: Odkud pochází koncept introverze? Personality Junkie vysvětluje: Carl Jung definoval introverzi jako „vnitřně směřovanou psychickou energii“.

Ale tady je problém: Moderní psychologie NEMĚŘÍ introverzi takhle.

Scientific American (2014) píše: „Mnoho lidí si není vědomo, že původní definice introverze, jak ji vyslovil Carl Jung, NENÍ to, jak se termín používá v moderní osobnostní psychologii.“

A pokračuje: „Jungův koncept ‚Thinking Introversion‘ – introspektivnost, sklony k fantazii, bohatý vnitřní život – NEKORELOVAL významně s Big Five škálami extraverze-introverze.“

Jinými slovy: „Introspektivní“ ≠ „Introvertní“.

Big Five: Co introverze SKUTEČNĚ měří

V moderní psychologii je introverze-extraverze jedna z Big Five osobnostních dimenzí.

A Scientific American vysvětluje, co to znamená: „Dnes se introverze-extraverze definuje empiricky, na základě toho, jaké vzorce chování se vyskytují společně u jedinců.“

A co Big Five introverze měří? „Potřebu pozitivní stimulace a společenskost.“

To je vše. Personality Junkie doplňuje: „Podle Big Five jsou extraverti prostě teplejší, společenštější a asertivnější, zatímco ti s nízkým skóre v Extraverzi (tj. introverti) jsou sociálně uzavřenější a rezervovanější.“

Žádná zmínka o:

• „Hloubce myšlení“
• „Introspekci“
• „Čtení lidí“
• „Nezávislosti“
• „Upřímnosti“

Jen: Tišší a méně společenští.

Video vs Výzkum: Rozebírání 10 „způsobů“

Pojďme projít tvrzení z Brainy Dose a podívat se, co o nich říká výzkum.

2: „Jsou vysoce inteligentní“

Video: „Introverti jsou často vysoce inteligentní. Jsou obvykle knihomolové… mají hodně znalostí o historii, filozofii, vědě…“

Výzkum: Introverze NEKORELUJE s inteligencí.

Scientific American: „Introspektivnost, sklony k fantazii a bohatý vnitřní život jsou spojeny s Neurotismem a inteligencí či fantazií a otevřeností. NE s introverzí.“

Jinými slovy: Pokud jste „knihomol se zájmem o filozofii“, máte vysoký faktor otevřenosti k novým zkušenostem, ne nutně introverzi.

3: „Mohou být brutálně upřímní“

Video: „Introverti se nebojí být upřímní… Řeknou přesně, co si myslí, i když to lidé nechtějí slyšet…“

Výzkum: To není introverze. To je nízký Agreeableness, jakýsi „souhlasnost“.

Big Five Agreeableness měří tendenci být:

• Soucitný vs chladný
• Přátelský vs antagonistický
• Důvěřivý vs podezíravý

Lidé s nízkým Agreeableness jsou „brutálně upřímní“ – protože méně dbají na to, jak jejich slova ovlivní druhé. Introverze s tím nemá nic společného.

4: „Berou věci velmi vážně“

Video: „Introverti berou věci velmi vážně… Nejsou snadno zastrašeni nebo rozptýleni zájmy ostatních…“

Výzkum: To zní jako vysoký Conscientiousness.

Big Five Conscientiousness měří:

• Organizovanost
• Disciplinovanost
• Spolehlivost
• Cílevědomost

„Berou věci vážně“ = vysoký Conscientiousness, NE introverze.

5: „Kladou těžké otázky“

Video: „Introverti nekonverzují jen pro zabití času… Chtějí se ujistit, že vědí, co se děje…“

Výzkum: To je vysoký Openness (zvědavost, intelektuální zájem).

Ne introverze.

6: „Mají dobrou kontrolu nad emocemi“

Video: „Introverti se snadno nerozčílí… Jsou velmi dobří v udržování emocí na uzdě… Jsou racionální…“

Výzkum: To je NÍZKÝ Neurotismus.

Personality Junkie: „Empirický výzkum konzistentně ukázal, že Big Five extraverze je NEGATIVNĚ spojena s Neurotismem. Nebo jinými slovy, introverti – V PRŮMĚRU – skórují VÝŠE v Neuroticism než extraverti.“

Počkejte. Cože? Introverti mají V PRŮMĚRU HORŠÍ emoční kontrolu než extraverti?

Ano. Podle Big Five výzkumu. Takže video tvrdí pravý opak toho, co ukazuje výzkum.

7: „Jejich introspekce je činí odtažitými“

Video: „Když jste s introvertem, je snadné myslet si, že jsou odtažití a nezúčastnění… Ale ve skutečnosti jsou jen zaneprázdněni vlastními věcmi…“

Tady video MÁ částečně pravdu – introverti JSOU méně společenští. Ale pak pokračuje: „Introverti jsou tak sladěni sami se sebou, že nepotřebují validaci od druhých…“

Scientific American: „Nejčastější nedorozumění o dimenzi extraverze-introverze je, že introverti jsou VÍCE introspektivní než extraverti. Ve skutečnosti introverti NEJSOU nutně introspektivní a vysoce introspektivní lidé NEJSOU nutně introvertní.“

Introspekce = vysoký Neurotismus nebo Openness, NE introverze.

8: „Umí číst lidi“

Video: **“Introverti jsou vysoce vnímaví… Mohou číst lidi jako otevřenou knihu…“**

Výzkum: Neexistuje důkaz, že introverti jsou lepší ve čtení lidí.

Scientific American: „Vlastnosti jako citlivost a sociální úzkost také NEJSOU součástí Big Five domény introverze-extraverze.“

A dodává: „Výzkum ukazuje, že sensory processing sensitivity je NEZÁVISLÁ na introverzi. Různé projevy vysoce citlivé osoby – inhibice chování, citlivost na environmentální podněty, hloubka zpracování informací a fyziologická reaktivita – jsou spojeny s Neurotismem a inteligencí nebo představivostí, NE s introverzí.“

9: „Nezajímá je, co si myslí druzí“

Video: „Možná nejděsivější věc na introvertech je, že je nezajímá, co si o nich myslí druzí… Nejsou příliš znepokojeni sociálními normami…“

Scientific American: „Mnoho lidí se považuje za ‚introverty‘, když jsou ve skutečnosti COVERT NARCISSISTS. Tito jedinci jsou charakterizováni svým pocitem NÁROKU na sociální pozornost. Jsou proto snadno zranitelní i sebemenší poznámkou druhých, jsou hyper sebevědomí a sebestřední, a často rozrušeni, že druzí neuznávají jejich dokonalost.“

Wait. Co? „Nezajímá mě, co si o mně myslíš“ může být NARCISMUS?

Ano. Pokud je to kombinováno s:

• „Jsem hlubší než ostatní“
• „Vidím věci, které ostatní nevidí“
• „Jsem zastrašující, protože jsem tak inteligentní“

To není introverze. To je grandiozita.

10: „Jsou nezávislí“

Video: „Introverti nepotřebují lidi, aby byli šťastní… Raději tráví čas sami…“

Tady video MÁ pravdu – introverti preferují méně sociální stimulace. To JE definice introverze podle Big Five.

Ale pak video říká: „Netráví čas s lidmi, když to pro ně nedává smysl, což je obvykle VELMI ZŘÍDKA.“ To už není introverze. To je sociální vyhýbání.

A Scientific American varuje: „Některé osobnostní poruchy, jako schizofranie a vyhýbavá porucha osobnosti, zahrnují chování vyhýbání se sociálním interakcím. Ale to není totéž jako introverze.

Co je SKUTEČNĚ zastrašující

Tady je ironie celého videa:

Video říká, že introverti jsou „zastrašující“, protože jsou:

• Inteligentní (Openness)
• Upřímní (nízký Agreeableness)
• Seriózní (Conscientiousness)
• Zvědaví (Openness)
• Emocionálně stabilní (nízký Neuroticism)
• Introspektivní (Neuroticism/Openness)
• Perceptivní (Openness)
• Nezávislí na názorech druhých (narcismus?)
• Sociálně nezávislí (introverze)

Z těch 10 věcí je pouze POSLEDNÍ skutečná introverze.

Zbytek jsou JINÉ osobnostní rysy. Ale video to všechno spojuje pod „introverzi“ a říká: „To je důvod, proč jste zastrašující!“ To není jen nepřesné. Je to potenciálně nebezpečné.

Protože říká: „Pokud jste introvert, pak jste TAKÉ introspektivní, inteligentní, emocionálně stabilní, a nezávislí.“ Ale výzkum ukazuje: „Introverti jsou V PRŮMĚRU MÉNĚ emocionálně stabilní než extraverti.“ Takže pokud jste introvert a NEJSTE emocionálně stabilní? Video vám říká, že byste měli být. A když nejste, možná si myslíte, že s vámi „něco není v pořádku“.

Myers-Briggs problém

Liberty University (2022) publikovala kritickou studii o MBTI (Myers-Briggs Type Indicator): „V rozpětí pouhých pěti týdnů přibližně 50% účastníků obdrželo JINÝ osobnostní typ.“

Test-retest reliabilita je EXTRÉMNĚ ŠPATNÁ.

A dále: „Carl Jung sám ODMÍTL představu výlučně dichotomických osobnostních kategorií, tvrdil, že někdo nemůže například patřit výlučně do kategorie extraverze a neprezentovat žádné vlastnosti introverze.“

Jung, otec typologie, tedy řekl, že „čistý introvert“ NEEXISTUJE.

Ale pop-psychologie vytvořila „introvert identity“, která kombinuje:

• Big Five Introverzi (preference za nízkou sociální stimulaci)
• Openness (intelektuální zvědavost)
• Neuroticism (introspekce, citlivost)
• Nízký Agreeableness (upřímnost)
• A pak to nazývá „introvert typ“

To není vědecká typologie. Je to STEREOTYP.

Proč na tom záleží?

1. Self-misdiagnosis

Pokud jste tichý a máte sociální úzkost, možná si říkáte: „Jsem introvert, to je v pořádku.“ Ale sociální úzkost NENÍ introverze.

Scientific American: „Sociální úzkost není součástí Big Five introverze-extraverze domény.“

Sociální úzkost je léčitelná. Introverze ne (a nepotřebuje být). Takže když zaměníte sociální úzkost za introverzi, možná nehledáte pomoc, kterou potřebujete.

2. Grandiozita

Video říká: „Introverti jsou vysoce inteligentní, čtou lidi, nezajímá je, co si druzí myslí…“ Pokud si tohle vezmete k srdci, můžete skončit s: „Jsem lepší než ostatní, protože jsem introvert.“

Scientific American varuje před „covert narcissists“ – tedy lidmi, kteří se identifikují jako „citliví introverti“, ale jsou ve skutečnosti:

• Hyper self-conscious
• Sebestřední
• Rozrušeni, že druzí neuznávají jejich brilanci

To není zdravá introvertní identita. Je to narcismus převlečený za introverzi.

3. Normalizace vyhýbání

Video říká: „Introverti netráví často čas s dalšími lidmi.“

Ale chronické sociální vyhýbání může být:

• Sociální úzkostná porucha
• Avoidant personality disorder
• Deprese

Normalizovat to jako „jsem jen introvert“ může zabránit hledání pomoci.

Co byste měli vědět o introverzi

1. Introverze je POUZE o preferenci stimulace

Big Five introverze měří:

• Preferujete méně sociální interakce (ne žádné)
• Potřebujete více času sami (ne izolaci)
• Jste klidnější a rezervovanější (ne odtažití nebo antisociální)

To je vše. Nic víc.

2. Introverze ≠ Inteligence, Upřímnost, Citlivost

Pokud jste:

• Inteligentní → vysoký Openness
• Upřímní → nízký Agreeableness
• Citliví → vysoký Neuroticism
• Introspektivní → vysoký Neuroticism/Openness
• Emocionálně stabilní → nízký Neuroticism

Můžete být VŠECHNY tyto věci. Ale nejsou to projevy introverze.

3. Introverti nejsou „lepší“ ani „horší“

Video subtilně sugeruje: „Introverti jsou hlubší, inteligentnější, emocionálně stabilnější…“

Ale výzkum ukazuje: Introverti jsou v průměru VÍCE neurotičtí než extraverti. To neznamená, že jeden je lepší. Znamená to, že JSOU RŮZNÍ. A preference nízké sociální stimulace není morální nadřazenost.

4. Pokud máte problémy, hledejte pomoc

• Vyhýbáte se lidem kvůli úzkosti → Sociální úzkostová porucha
• Cítíte se izolovaní a nešťastní → Možná deprese
• Máte pocit, že „nikdo vás nechápe“ a jste frustrovaní → Možná narcistické rysy nebo neléčená úzkost

„Jsem prostě introvert“ by NEMĚLA být omluva za to, že nehledáte pomoc, když trpíte.

Závěr: Introverze je OK. Stereotypy ne

Video prezentuje „introvertu“ jako tajemného, zastrašujícího, inteligentního, emocionálně stabilního, nezávislého génia.

Výzkum ukazuje:

1. Jung sám řekl, že „čistý introvert“ neexistuje (Myers-Briggs)
2. Introverze měří POUZE preferenci za nízkou sociální stimulaci (Big Five)
3. Většina „zastrašujících“ vlastností videa jsou JINÉ rysy (Openness, Agreeableness, Neuroticism)
4. Introverti jsou v průměru VÍCE neurotičtí než extraverti (Personality Junkie)
5. 50% lidí dostává po 5 týdnech jiný MBTI typ (Liberty University)
6. Introspekce NEKORELUJE s introverzí (Scientific American)
7. „Citliví introverti“ mohou být covert narcissists (Scientific American)

Ale to neznamená, že introverze je nesmysl.

Znamená to, že introverze je:

• Legitimní osobnostní preference (preferovat méně sociální stimulace)
• NENÍ totéž jako inteligence, introspekce, nebo emocionální stabilita
• NENÍ „lepší“ nebo „zastrašující“
• Může být zaměněna za sociální úzkost nebo vyhýbavou poruchu

Pokud jste introvert: To je OK. Nepotřebujete být „zastrašující“, abyste byli validní.

A pokud máte problémy – sociální úzkost, izolaci, depresi – nehledejte identitu v pop-psychology stereotypech.

Hledejte profesionální pomoc.

Zdroje: BrainyDose, ScientificAmerican, PersonalityJunkie, PJ, Liberty, TheMyersBriggs, PersonalityNFT, IntrovertUnbound

Článek „Introverti jsou tajemní a zastrašující.“ Ne, jsou jen tišší. se nejdříve objevil na Seek And Think.