„Nejúspěšnější lidé nejsou nutně nejtalentovanější. Jsou to ti, kteří dostali nejvíce šťastných náhod.“

Pluchino, Biondo, Rapisarda

Existuje příběh, který si Západ vypráví velmi rád. Říká, že úspěch je odměnou za talent a tvrdou práci. Že pokud jste chytří a pilní, budete odměněni. Že ti nahoře jsou nahoře proto, že si to zasloužili. Je to příběh pohodlný, morálně přehledný a – jak ukazuje jeden italský výzkum – přinejmenším silně přehnaný.

Simulace tisíce životů

V roce 2018 publikovali italští fyzici Alessandro Pluchino, Alessio Biondo a Andrea Rapisarda z Univerzity v Catanii studii s provokativním názvem Talent vs. Luck: The Role of Randomness in Success and Failure (Talent vs. Štěstí: Role náhody v úspěchu nebo selhání). Vyšla v odborném časopise Advances in Complex Systems. Jejich přístup byl neobvyklý: místo analýzy skutečných životopisů vytvořili počítačovou simulaci.

Tisíc virtuálních agentů. Každému přidělili pevně danou úroveň talentu, rozloženou normálně – tedy většina někde uprostřed, malé množství velmi nadaných i velmi podprůměrných. Celé to pak nechali běžet čtyřicet let a náhodně na každého agenta vysílali šťastné a nešťastné události. Setkání s šéfem v pravý čas. Nemoc. Správné místo ve správnou chvíli. Špatná ekonomická konjunktura. Tyto události ovlivňovaly, zda agent dovede svůj talent přeměnit na úspěch, nebo selže.

Rozložení talentu vs skrytá proměnná

Výzkumníci vycházeli ze základního pozorování: inteligence a talent vykazují v populaci normální, tedy Gaussovské rozložení, zatímco bohatství, považované za proxy úspěchu, se typicky řídí mocninným zákonem, tedy Paretovým rozdělením. Malé množství lidí vlastní drtivou většinu. Tato propast mezi normalitou vstupů a extrémní nerovností výstupů naznačuje, že někde za kulisami působí skrytá proměnná.

Jejich simulace ukázala, co ta proměnná je: náhoda. Výhoda velkého talentu je podmínkou nutnou, ale nikoliv postačující pro dosažení vysoké míry úspěchu. Jinými slovy: bez určité minimální úrovně schopností šanci nemáte. Ale nad touto prahovou hodnotou je rozhodující faktor to, kolik šťastných náhod a kdy na vás svět vystřelí:

Fun Fact: Právě za tuto studii získal tým italských vědců v roce 2022 slavnou Ig Nobelovu cenu za ekonomii. Jde o cenu za výzkum, který vás nejdřív rozesměje a pak donutí přemýšlet.

Proč o tom nevíme?

Tady přichází druhá část příběhu, možná ještě zajímavější než samotná simulace.

Pokud je náhoda tak důležitá, proč ji tak systematicky podceňujeme? Psychologický výzkum na toto téma nabízí přesvědčivou odpověď: kognitivní zkreslení nás aktivně tlačí právě k tom k tomuto omylu.

Outcome bias nás nutí hodnotit kvalitu rozhodnutí podle jeho výsledku, nikoliv podle procesu. Hindsight bias pak způsobuje, že každou událost zpětně vidíme jako předvídatelnou. I tehdy, když lze úspěch do velké míry přičíst náhodě, vždy lze v historii osoby nebo organizace nalézt něco jedinečného, z čeho se dá konstruovat věrohodný, leč nepravdivý příběh o tom, proč si úspěšní svoji slávu zaslouží.

K tomu přidejte survivorship bias, tedy systematické přehlížení neúspěchů. Za každým obrovským úspěchem stojí tisíce a desítky tisíc neúspěchů. Příběhy neúspěchu ale nejsou tak atraktivní jako příběhy triumfu, a proto se zřídka sdílejí a šíří. Výsledek: konzumujeme příběh za příběhem o výjimečných jedincích, kteří svůj talent a práci přeměnili ve slávu, aniž bychom kdy viděli stejně talentované a pilné lidi, které náhoda smetla ze stolu.

Zakladatelé úspěšných firem retrospektivně věří, že měli plán od začátku. Že vždycky věděli, jak to dopadne. Ve skutečnosti může chybět pochopení příčin a důsledků, které jejich cestu formovaly.

Meritokracie jako příběh, ne jako fakta

Toto není výzva k pasivitě. Pluchino a kolegové ve svém výzkumu explicitně píší, že minimální talent je nutnou podmínkou a bez závodní formy prostě závod vyhrát nemůžete. Na práci a přípravě skutečně záleží. Zvyšují totiž pravděpodobnost, že šťastnou příležitost poznáte a využijete, když přijde.

Problém je ale s příběhem, který z meritokracie dělá absolutní pravdu a z náhody něco, co se do obrazu nehodí. Tento příběh má reálné důsledky: ti, kteří uspěli, mají tendenci přeceňovat svůj podíl na úspěchu a podceňovat roli kontextu, načasování a štěstí. Ti, kteří neuspěli, mají tendenci hledat chybu výhradně v sobě.

Psychologové z Frontiers in Psychology to popsali výstižně: i tehdy, když lze úspěch do velké míry přičíst náhodě, vždy lze v historii dotyčné osoby nalézt něco jedinečného, z čeho se dá konstruovat věrohodný příběh na podporu teze, že úspěšní si svoji slávu zaslouží. A neúspěšní si zaslouží stigma svého pádu.

Jinými slovy: příběh meritokracie je sebenaplňující narativ. A věda říká, že je to narativ hodně pohodlný, současně však hodně neúplný.

Co s tím?

Reflexe role náhody v úspěchu není cynismus. Je to spíše epistemická poctivost — přesnější model toho, jak svět funguje. A tento přesnější model má konkrétní dopady.

Na osobní rovině: připravujte se, ale uznávejte, že výsledek je vždy součin schopností a kontextu, který nekontrolujete. Zvyšujte počet šancí, které dostanete — protože distribuce šťastných událostí je exponenciální a vy nevíte, která bude ta klíčová. A pokud se vám daří, zvažte, co z toho je vaše zásluha a co bylo správné místo ve správnou chvíli – případně co pro jejich setkání vašeho talentu a příležitosti můžete udělat.

Na rovině společenské to italská studie přeložila do konkrétního doporučení: strategie financování, které zlepšují šance nejtalentovanějším lidem, jsou také diskutovány — tedy investice do prostředí, kde talent může setkat s příležitostí, nikoliv jen odměňování těch, kteří příležitost potkali jako první.

Simulace tisíce životů říká: talent je vstupenka do hry. Štěstí rozhoduje o výsledku. A vyprávět si opak je pohodlné, ale nepomáhá nám rozumět světu přesněji.

Zdroje: YouTube, ARXIV, FrontiersInPsychology, FarnamStreet

Článek Tvůj úspěch. Tvoje zásluha? Simulace, která rozbila příběh meritokracie se nejdříve objevil na Seek And Think.

Úspěch. Všichni ho chceme. A všichni si o něm myslíme, že bude fantastický. Ale co když je to úplně jinak? Co když to, co si o úspěchu myslíte, jsou jen lži, které si říkáme, abychom se cítili líp?

Tenhle článek vychází nejen ze zkušenosti podnikatelky, která založila několik úspěšných firem – a zjistila, že úspěch vypadá úplně jinak, než si myslela. A možná než si myslíte i vy.

Lež č. 1: Jako úspěšný se budu cítit dobře

Když založíte úspěšnou firmu, pomůžete tisícům lidí, vyděláte spoustu peněz a lidé vám gratulují – měli byste se cítit skvěle, ne? Ne. Leila Hormozi popisuje moment, kdy šla ve čtvrtek odpoledne do posilovny a jeden pravidelný návštěvník ji zastavil:

„Gratuluju k úspěchu, vidím vás všude, vaše eventy jsou obrovské…“ A ona si v tu chvíli myslela: „Proč mi gratuluje? Cítím se hrozně. Tohle si nezasloužím. Jsem úplně vyřízená.“

Protože tady je krutá pravda: úspěch neznamená, že se cítíte dobře.

Úspěch znamená růst. A růst znamená nepohodlí. Znamená to každý dělat denodenně obtížné věci. Překonávat výzvy. A být tím pádem mentálně i fyzicky vyčerpaný. A když dosáhnete toho bodu, který jste si nastavili jako „úspěch“, nejste na 0 neskočíte náhle na 100. Jste na 99. A skok z 99 na 100 není tak velký, abyste ho vůbec pocítili.

Podle české psycholožky Ludmily Haňkové je běžné, že lidé praktikují takzvané „podmíněné štěstí“ – „šťastný budu, jen když…“ Problém je, že i když dosáhnete toho „když“, dostaví se jen krátkodobá euforie. Pak přijde další cíl. A další. S jídlem roste chuť, jak zní přísloví.

Takže pokud chcete úspěch, protože se chcete cítit dobře (ať už to znamená cokoli), máme pro vás špatnou zprávu. Tenhle pocit vám to nedá. Co vám to dá? Charakterové vlastnosti, které nasbíráte na cestě. Proto je proces důležitější než cíl.

Lež č. 2: Až budu úspěšný, budu šťastný

Tohle je opravdu velká iluze.

Hormozi jela v roce 2019 s partnerem na první dovolenou. A řekla mu: „Nemůžu tohle dál dělat. Jsem nešťastná. Cítím se hrozně.“ A tehdy si uvědomila: úspěch a štěstí jsou dvě úplně různé dovednosti.

Úspěch je schopnost dosahovat cílů, překonávat výzvy, makat tvrdě a držet perspektivu. A hlavně je úspěch pro každého něco jiného. Jedna z opravdu dobrých definic úspěchu pochází od Ivo Tomana: „Úspěch je zařídit si život podle svých představ.“  Štěstí je něco jiného. Štěstí je spokojenost. Přijetí. Být v pohodě s tím, co máte. Být OK s tím, jak věci jsou.

Jak uvádí psycholog Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie, štěstí není jen o pozitivních emocích, ale o dlouhodobém pocitu smyslu a účelu. Jeho model PERMA ukazuje, že štěstí závisí na pěti faktorech: pozitivní emoce, zapojení, vztahy, smysl a úspěch. Všimněte si – úspěch je jen jeden z pěti.

Hormozi strávila roky tím, že se učila být šťastná. A dnes je šťastnější než kdy předtím – a není to kvůli žádnému obchodnímu úspěchu. Je to kvůli jejímu mindsetu a práci na dovednosti štěstí.

Může být šťastná, i když firmy mají špatný týden. Může být šťastná, i když se děje cokoliv nepříjemného. Protože štěstí není o okolnostech. Je o tom, jak přistupujete k životu.

Podle českého webu Psychologie.cz není úspěch klíčem ke štěstí – často je to naopak. Spokojenost je klíčem k úspěchu. Když děláte, co vás baví, pak jste úspěšní. Ne naopak.

Lež č. 3: Úspěch vyřeší všechny mé problémy

Tohle nikdo neřekne nahlas. Ale skoro každý si to myslí.

„Až budu mít dost peněz, všechno vyřeším.“ Ne. I když máte všechny peníze světa, můžete pořád onemocnět. Můžete ztratit někoho, koho milujete. Nejste imunní vůči rakovině, autonehodám ani ničemu jinému. I miliardář může jít parkem, kde někoho přepadávají a schytat zbloudilou střelu.

Peníze a úspěch vytvářejí iluzi, že můžou vyřešit spoustu problémů. A ano, v mnoha případech můžou – ale v těch malých, méně důležitých. V těch velkých životních věcech? Ne.

Hormozi měla kdysi mentora, který jí s partnerem dal úkol: „Napište si každý jediný problém, co máte. A pak je všechny vyřešte. Než začnete budovat firmu.“

Ona: „Vážně? Každý problém?“

On: „Jo. Vyřešte každý problém.“

A oni to udělali. A víte, co se stane, když vyřešíte všechny své problémy? Absolutní mentální prostor a jasnost.

Většina lidí myslí: „Až budu úspěšný, budu mít prostor vyřešit problémy.“ Ne. Musíte vyřešit problémy, abyste mohli být úspěšní.

Podle výzkumů v pozitivní psychologii je duševní klid a schopnost soustředit se na cíl jedním z klíčových faktorů úspěchu. 90 % dlouhodobého štěstí není ovlivněno vnějším světem, ale způsobem, jakým mozek tento svět zpracovává. A mozek v pozitivním nastavení pracuje o 31 % produktivněji.

Když máte nevyřešené problémy, vaše pozornost je roztříštěná. Sem. Tam. Všude. A pak si myslíte, že vás úspěch zachrání a dá vám tu pozornost zpátky. Ale realita je opačná: musíte sesbírat svou pozornost, abyste ji mohli dát úspěchu.

Co to všechno znamená?

Pokud neustále honíte úspěch a pořád se cítíte mizerně, není s vámi nic špatného. Jen honíte špatnou věc. Úspěch, štěstí a vyřešené problémy jsou tři různé věci. Vyžadují různé dovednosti. Musí se řešit odděleně.

Chcete být šťastní? Pracujte na tom jako na dovednosti. Není to automatická součást úspěchu. Chcete vyřešit problémy? Vyřešte je teď. Ne „až budu úspěšný“. Toužíte po úspěchu? Připravte se na to, že to nebude příjemné. Ale proces vás změní. A to je ta skutečná hodnota.

Tři pravdy místo tří lží

Místo: „Úspěch se cítí dobře“ → Úspěch se cítí jako nepohodlí a vyčerpání. Ale charakterové vlastnosti, které získáte, mají hodnotu.

Místo: „Až budu úspěšný, budu šťastný“ → Štěstí je samostatná dovednost, kterou musíte aktivně rozvíjet. Nemá nic společného s úspěchem.

Místo: „Úspěch vyřeší všechny mé problémy“ → Problémy musíte vyřešit PŘED úspěchem, abyste měli mentální prostor dosáhnout cílů.

Podle psychologického portálu Psychologie.cz je důležité rozlišovat mezi aktuálním prožíváním (jak se cítím teď) a dlouhodobou spokojeností (jak hodnotím svůj život jako celek). Lidé, kteří se cítí naplnění, často prošli obtížnými obdobími – ale ta období vedla k hodnotným cílům.

Spokojený osmdesátník není šťastný jen kvůli tomu, co zažil dnes. Je šťastný kvůli celému svému životu. Kvůli věcem, které vykonal. Kvůli zkušenostem, které získal.

Takže pokud teď honíte úspěch a cítíte se hrozně – je to normální. Jste na správné cestě. Jen si uvědomte, že cíl není to, co vás udělá šťastným. Je to cesta. A schopnost být v pohodě s tím, kde právě jste.

Zdroje: YouTube, Psychologie, PsychologPoradce, Seduo, Portal, EtLabora

Článek 3 lži o úspěchu, které si říkají lidé, co chtějí zbohatnout se nejdříve objevil na Seek And Think.