„A pak Ježíš šel a přinesl mrkev… a řekl ‚Pohleďte, neboť toto jest mrkev.‘ a všichni věděli, že je to tak, protože to bylo oranžové, se zeleným vrškem.“

— Rowan Atkinson, divadlo Bostonské university

Když vás mezi kečupy zasáhne otázka věků

Představte si normální brigádní den. Skládáte kečupy do regálu v Makru. Možná přemýšlíte o večeři, o víkendu, nebo prostě o ničem. A pak se za vámi ozve:

„Že jsme nevzešli z opice, že je to blbost?“

Moment zastavení. Půl pohybu. Otočení se. A tam stojí starší pán s řidčími vlasy a vousy v saku z dob, kdy ještě neexistovalo Makro, a usmívá se na vás. Očekává reakci. Tohle není běžná konverzace mezi regály. Tohle je poznávací znamení kreacionisty. A jestli jste to ještě nezažili, věřte, že je to zážitek.

Co vlastně kreacionismus je (a co není)

Než pokročíme dál, pojďme si ujasnit, o čem mluvíme. Kreacionismus není jedna věc. Je to spektrum postojů, které spojuje jedna základní myšlenka: svět nevznikl náhodou, ale byl stvořen.

Ale tady to končí. Potom máte totiž:

Biblický kreacionismus – Ten si myslí, že Bůh stvořil svět doslova za šest 24hodinových dnů před několika tisíci lety. V Česku ho popularizoval především Pavel Kábrt (ano, přesně ten pán ve starém saku), který od devadesátých let provozuje portál kreacionismus.cz a překládá zahraniční články (podle Wikipedie).

Inteligentní design (ID) – Sofistikovanější varianta, která se snaží vypadá vědecky. Neříká nutně „Bůh to udělal“, říká „někdo to musel naplánovat“. Ten někdo může být Bůh, mimozemšťané, univerzální inteligence, cokoliv. ID se objevil v 80. letech, když Nejvyšší soud USA v roce 1987 zakázal učit „vědecký kreacionismus“ na školách jako náboženství (podle Sisyfos.cz).

Teistická evoluce – Kompromis. Evoluce existuje, jen ji řídil Bůh. Tohle vlastně většině vědců nevadí, protože si tomu můžete věřit a pořád normálně dělat vědu.

Problém je v argumentaci

Teď přichází na řadu knížečka. Pan Kábrt totiž za svého života (zemřel v roce 2021 ve věku 72 let) rozdával útlou publikaci s názvem Jak se nezbláznit aneb 33 nebetyčných omylů rozšířených mezi lidmi. Obdarovaný tímto sešitkem si možná slibuje zajímavé čtení. Ale dostane se mu…no, něčeho.

Kniha (pro zjednodušení to tak budeme nazývat) má několik problémů. Zaprvé, žádné grafy, tabulky, diagramy, či nákresy. To by samo o sobě nemuselo být fatální, ale když chcete vyvrátit „tisíce vědeckých studií“, měli byste mít aspoň nějaká data a na něco odkazovat.

Zadruhé, opakující se argument: „všechno je ve skutečnosti zcela jinak“ a „tisíce vědců už dnes prokázali opak“. Jména těch vědců? Pět. Odkazy na jejich práce? Aspoň něco, prosím. Žádné.

Zatřetí, a to je klíčové: argument končil na „tak to prostě je“. Čekáte „protože“, ale nedostaví se. Je to jako kdyby někdo řekl „gravitace neexistuje, protože… no prostě neexistuje“.

Český klub skeptiků Sisyfos to shrnul trefně: „Zastánci ID používají nepřesné argumenty, opomíjejí nebo dezinterpretují nové poznatky, vytrhávají data ze souvislosti.“

Chybějící mezičlánek argumentace

Jedna z kreacionistických námitek je ta o „chybějících mezičláncích“. Prý nejsou žádné fosilie přechodných forem mezi plazy a ptáky, plazy a savci, atd. Problém je, že jsou. Archaeopteryx (plaz s péry). Tiktaalik (ryba se začínajícími končetinami). Ambulocetus (kráčející velryba). A tak se dá pokračovat.

Ale tady je to zajímavé: když tyto fosilie najdeme, kreacionisté řeknou „OK, tak teď máte DVA chybějící mezičlánky – jeden mezi původním druhem a tímhle, a druhý mezi tímhle a novým druhem.“ Je to jako argumentovat, že mezi 1 a 3 není žádné číslo, protože 2 tam prostě neexistuje. A když vám 2 ukážu, řeknete „ale mezi 1 a 2 nic není!“

Je to nekonečná hra, kterou nemůžete vyhrát.

Problém nedostatku informací biogeneze

Vědecké poznání vychází z poznatků reálného světa, které badatelé sestavují dohromady a musí dávat smysl i v kontextu dalších poznatků. Problém počátku samotného počátku života je právě v absenci těchto informací.

To, čeho jsme se zatím dopátrali, jsou přes relativní jednoduchost v kontextu vývoje už velmi pokročilé organismy. Ty jednodušší se nezachovaly ve formě zkamenělin nebo čehokoli podobně konzervovaného. Věda je tu tedy jako vědecký tým, který zkrátka nemá proti pachateli dost důkazů. Jeho schopnosti to ale nijak nediskredituje.

Proč lidé v kreacionismus věří?

Tady je věc, kterou většina ateistů nepochopí: kreacionismus není o vědě. Je o identitě.

Když věříte, že Bible je absolutní pravda, pak evoluční teorie není jen špatná věda. Je to útok na vaši identitu, na váš vztah s Bohem, na celý váš světonázor. Pokud Genesis není pravdivá, co ještě v Bibli není pravdivé? Kde to končí?

Proto nemůžete kreacionistu přesvědčit faktickými argumenty. Protože nehraje stejnou hru jako vy. Vy hrajete „kdo má lepší důkazy“, on hraje „jak zachránit svůj světonázor“.

A tohle není kritika. Je to jen popsání reality. Většina kreacionistů, které potkáte, má předem dané závěry. Diskuse s nimi není o hledání pravdy, je o potvrzení toho, co už vědí. A to je unavující.

Co z toho plyne?

Potkat kreacionistu může být zábava, pokud jste oba přístupní diskusi. Dozvíte se minimálně něco o tom, jak mohou druzí přemýšlet. A to není k zahození. Ale pokud očekáváte, že změníte něčí názor faktickými argumenty, připravte se na zklamání. Neměníte názor. Měníte identitu. A to je mnohem těžší.

Evropská unie to formulovala docela jasně v roce 2007: „Kreacionismus v jakékoli své formě, včetně ID, není založen na faktech, nepoužívá jakékoli vědecké dedukce a jeho obsah je zoufale neadekvátní pro vyučování vědeckých předmětů“ (podle zprávy podvýboru pro kulturu, vědu a vzdělání).

To ale neznamená, že kreacionisté jsou hloupí. Znamená to jen, že hrají jinou hru. A dokud to nepochopíme, budeme pořád jen mluvit kolem sebe. Takže až vás příště mezi regály osloví člověk s otázkou o opicích, usmějte se, odpovězte slušně, a připravte se na zajímavý zbytek dne.

A pak si sednout, udělat kafe, a prolítnout očima to, co vám dá. Třeba se dozvíte něco zajímavého. Třeba ne. Ale určitě to nebude nuda.

Zdroje: Wiki, Sisysof, Kreacionismus, ID

Článek Kreacionistu potkati… (a přežít to ve zdraví) se nejdříve objevil na Seek And Think.

„Ten, kdo nikdy neudělal chybu, nikdy nevyzkoušel nic nového.“

— Albert Einstein

Karel Čapek kdysi prohlásil, že kdyby lidé říkali jen to, co vědí, byl by svět nádherně tiché místo. A v případě debat o multilevel marketingu to platí dvojnásob. Když narazíte na diskusi o multi-levelu (dále MLM, firmy typu Avon, Herbalife nebo Amway), zjistíte zajímavou věc: většina komentátorů má informace z třetí ruky – „někdo říkal“, „četla jsem někde“, „má kamarádka zná někoho, komu…“.

A pak jsou tady facepalmové momenty. Těch je hodně.

Když vám v metru nabídnou kariéru

Taky vám někdo nabídl super kariéru během cesty tramvají? Dnes jsou to spíš inzeráty ve FB skupinách, dříve se to hodně stávalo „tváří v tvář“. Jste v tramvaji, v kavárně, na brigádě. A někdo vám začne vyprávět o „úžasné příležitosti“ a „finanční svobodě“.

Tohle je moment, kdy potřebujete vědět: Je to skutečně MLM, nebo letadlo?

Klíčový rozdíl: Produkt vs. vzduch

Nejjednodušší rozlišení mezi legálním MLM a podvodným pyramidovým schématem (letadlem) je PRODUKT.

Letadlo: Žádný skutečný produkt. Vydělává se POUZE na vstupních vkladech nových členů. Vstupní částky jsou horentní – řádově desítky tisíc korun. Co za to dostanete? Členství. Slib výdělku. Možná leták.

MLM: Skutečný produkt nebo služba. Vstupní náklady jsou přiměřené (u FM Group například 850 Kč za vzorník vůní). Výdělek pochází z prodeje produktů, nikoli z náboru lidí (podle definice legálního MLM).

A tady je háček: obě struktury MAJÍ pyramidovou formu. Ale pyramida sama o sobě není problém. Každá firma i instituce má pyramidovou strukturu – ředitel nahoře, pod ním manažeři, pod nimi zaměstnanci. Problém není tvar, ale to, odkud plynou peníze.

Charles Ponzi a historický podvod

Pojmenujme to správně. Pyramidové schéma se také nazývá „Ponziho schéma“ podle Charlese Ponziho, italského imigranta v USA, který v roce 1920 v Bostonu sliboval lidem, že za 90 dní zdvojnásobí jejich vklad (podle historických záznamů z Bostonu).

Jeho trik? Nové vklady používal k vyplácení starých investorů. Nepracoval s žádným produktem. Jen přesouvali peníze od Jana k Petrovi. Kulisou měly být zahraniční poštovní známky – levně koupit v zahraničí, draze prodat v USA. Jenže to byl jen krycí příběh. Matematika prostě nevycházela (podle analýzy Investujeme.cz). Když přestal příliv nových investorů, celý systém zkolaboval a Ponzi skončil ve vězení.

Tento model funguje pořád. Mění se jen jména a kulisy.

Matematik versus pyramida

Existuje jednoduchý důvod, proč tato schémata MUSÍ zkolabovat: exponenciální růst.

Dejme tomu, že každý člen musí přivést šest nových lidí. Na deváté úrovni by muselo být zapojeno všech 10 milionů Čechů. Třnáctá by se rovnala celé světové populaci (podle matematického modelu pyramid).

Na planetě zkrátka není dost lidí, aby to fungovalo dlouhodobě. Proto každé pyramidové schéma padá. Není to otázka jestli, ale kdy.

Co vlastně MLM je (a proč o něm učí na univerzitách)

Multi-level marketing není nová věc. Učí se o něm na ekonomických fakultách jako o jednom z legitimních obchodních modelů. A taky jednom z nejsilnějších prodejních systémů.

Principy skutečného MLM:

• Skutečný produkt s reálnou hodnotou (kosmetika, vitamíny, technologie)
• Zkrácený distribuční řetězec – výroba → distributor → zákazník (bez obchod, odpadají náklady)
• Provize z prodeje, ne z náboru lidí
• Přiměřené vstupní náklady (stovky až tisíce korun, ne desítky tisíc)

Filosofie je prostá: Peníze, které by firma utratila za billboardy, televizní reklamu a pronájem obchodů, vyplatí svým distributorům. Je to vlastně čistý kapitalismus – kolik uděláš, tolik vyděláš. Každý člen na jakémkoli stupnic struktury se může stát majitelem vlastní spotřebitelské sítě.

Amway, Avon, Herbalife, FM Group, Essens – všechny pracují na tomto modelu. Jsou legální. Fungují desetiletí (některé více než 50 let).

Jsou perfektní? Ne. Můžete v nich selhat? Určitě. Většina lidí v MLM nevydělává velké peníze. Čekají totiž na zázrak a že jakmile se zapíšou, začnou proudit pohádkové příjmy. Nezačnou. I v MLM se musí makat (podle statistik pouze asi 7 % distributorů dosahuje významných výdělků).

Problém jménem Amway

V Česku MLM zlikvidovalo jméno především Amway. Poměrně hodně zástupců MLM se drasticky vnucuje, dělá z ostatních hlupáky, aniž by přitom sami dokázali něco hlouběji vysvětlit. Jsou jako Jehovisti, akorát nemávají Biblí, ale cenovkou. V momentě, kdy si odskočíte, projdou vám mobil a stáhnou čísla známých.

Prodejci jsou vizitkou firmy. A Amway si v devadesátých letech v Česku vybudoval pověst, která dodnes táhne celý sektor dolů.

ESSENS a parfémová věda

V MLM lze narazit hlavně na spotřební zboží, od potravinových doplňků přes prací prášky až po parfémy. Například Essens prodává parfémy, tekutá mýdla i domácí kosmetiku. V diskusích na FB či jinde můžete narazit na opakující se spektrum námitek: „Voní jinak než v parfumerii!“ „Rychle vyprchal!“ „To je podvod!“

V parfumerii můžete snadno a často narazit na toaletní vodu nebo parfemovanou vodu. Pokud jste si na ně zvykli, bude vám tohle vonět jinak, protože je to opravdu parfém a má koncentraci vonné složky 16 %. Parfemovaná voda i toaletní voda jsou koncentračně slabší.

Jestli si cáknete trochu na kůži a okamžitě si přivoníte, nebudete cítit vůni. Ucítíte ředidlo. Samotné vonné esence zachytíte po 3-5 minutách, když alkohol vyprchá.

A aby těch háčků nebylo málo – jakýkoli parfém voní na každém trochu jinak. Esence reagují s vaší kůží a její chemií. A jestli jste například v posledních letech přestali či naopak začali kouřit, bude ta věc prostě vonět jinak.

Problém pak není v produktu, ale v očekávání.

Jak poznat podvod

Varování znamení pyramidového schématu (letadla):

1. Horentní vstupní poplatek (desítky tisíc)
2. Žádný skutečný produkt nebo produkt bez reálné hodnoty
3. Výdělek závisí na náboru, ne na prodeji
4. Nerealistické sliby („Zbohatneš za tři měsíce!“)
5. Agresivní nátlak („Musíš se rozhodnout DNES!“)
6. Vyhýbavé odpovědi na otázky o produktu nebo firmě

Známky legálního MLM:

1. Přiměřený vstupní poplatek (stovky až nízké tisíce)
2. Skutečný produkt s reálnou hodnotou
3. Provize z prodeje, ne z náboru
4. Transparentní kompenzační plán
5. Zápisem v obchodním rejstříku
6. Historie firmy (funguje roky, ne měsíce)

Co říct na závěr?

MLM není pro každého. Vyžaduje prodejní dovednosti, síť kontaktů, vytrvalost. Většina lidí v něm selže – ne proto, že by to byl podvod, ale proto, že podcenili, kolik práce to obnáší.

Ale není to pyramidové schéma. To je zásadní rozdíl.

Pokud vám někdo nabídne „investiční příležitost“ za 50 tisíc s příslibem „pasivního příjmu“, běžte pryč. To je letadlo. Pokud vám někdo nabídne možnost prodávat parfémy za startovací balíček 850 korun, to JE legální MLM. Může to fungovat? Ano. Musí to fungovat? Ne. Záleží na vás.

A to je ta část, kterou lidé často nechápou. V MLM dostanete příležitost. Ne garanci. Jak trefně řekl jeden starožitník: „Lidé nechtějí práci, lidé chtějí zaměstnání.“ Většina z nás chce jistotu, která ale nedovoluje příliš růstu.“

A v tom je celá pravda.

Zdroje: SvetSeMeni, CDR, PraceZDomu, Investujeme, Lifee, TradeArena, Mesec, Wiki

Článek Rozdíl mezi MLM a letadlem (aneb kdy je pyramida skutečně pyramida) se nejdříve objevil na Seek And Think.