Třikrát jste zmáčkli budík. Veškerá síla vůle je pryč. Zíráte na prázdnou stránku už hodiny. Kreativita nikde. Máte to-do list dlouhý jako francouzská bageta a nemůžete začít.

Co když vám řekneme, že problém jsou slova, která si říkáte? A že řešení je stejně jednoduché: změnit ta slova.

Linguista, který studoval jazyk ve všech jeho podobách, zjistil něco zásadního: nejlepší způsob, jak změnit život, je změnit jazyk. Ne, není to o tom, že si budete povídat s kámošem místo s kolegou. Je to o tom, jak mluvíte sami se sebou. Protože jazyk není jen způsob, jak předávat informace druhým. Je to nástroj, kterým motivujete a zlepšujete vlastní výkon.

„Nejím koblihy“ místo „Nemůžu jíst koblihy“

Představte si, že se snažíte se zhubnout. Přijdete do práce a někdo přinesl velkou krabici koblih. Vypadají lákavě. Voní skvěle. A vy si říkáte: „Nemůžu si dát koblihu.“

Stop. Přestaňte to dělat. Místo toho změňte jazyk: „Nejím koblihy.“

Výzkum ukazuje, že tento posun z „nemůžu“ na „nejím“ je silný hned ze dvou důvodů. První: když říkáte „nemůžu“, děláte rozhodnutí pokaždé znovu. To vás vyčerpává. S „nejím“ nastavujete pevné pravidlo. Je to snazší dodržovat.

Druhý důvod je ještě zásadnější. Když říkáte „nejím koblihy“, popisujete svou identitu. Popisujete, jaký člověk jste. A to vám usnadňuje dodržování takového chování. Nejste člověk, který bojuje s pokušením. Jste člověk, který prostě nejí koblihy. Tečka.

Psychologie sebepojetí to potvrzuje. Vaše já vzniká v průběhu symbolických, zejména jazykových interakcí. To, jak mluvíte o sobě, formuje to, kým jste. Není to jen sémantika. Je to tvorba identity.

„Co bych mohl udělat?“ místo „Co bych měl udělat?“

Čelíte těžkému problému v práci nebo v osobním životě. Přirozeně se zeptáte: „Co bych měl udělat?“

Dává to smysl. Existuje ale lepší varianta: přestaňte se ptát „co bych měl“ a místo toho se ptejte „co bych mohl“.

Výzkum ukazuje, že tento malý posun může být silný. Důvod je jednoduchý: „měl bych“ je zužující slovo. Když říkáte „měl bych“, omezujete své možnosti. To je někdy v pořádku, ale „mohl bych“ je rozšiřující slovo. Když říkáte „mohl bych“, vaše vize se rozšiřuje. Vidíte víc možností, víc příležitostí.

Pro mnoho problémových úkolů může být toto malé přepnutí „co bych měl udělat“ na „co bych mohl udělat“ nesmírně efektivní.

„Můžu běžet“ místo „Musím běžet“

Víte asi obecně, že cvičení je pro vás dobré. Víte, že když se vrátíte z běhu, budete se cítit lépe než když jste začínali. Až na to, že v momentě, kdy zvažujete obout si boty, nemáte na to vůbec náladu.

Takže co si říkáte? „Musím běžet. Musím cvičit.“

Změňte to. Přejděte z „musím běžet“ na „můžu běžet“.

Existuje zajímavý výzkum ukazující, že jednoduchý posun z „musím“ na „můžu“ zvyšuje motivaci. Důvod? „Můžu“ aktivuje vnitřní motivaci – vaši přirozenou touhu dělat, co chcete dělat. Vlastně máte rádi běhání. Běháte z nějakého důvodu, za nějakým účelem, protože vám to zlepšuje život. A teď máte možnost. Připomeňte si to.

Podle výzkumů sebemotivace má z dlouhodobého hlediska na náš výkon větší vliv motivace vnitřní než vnější. Vnější motivátory – pobídky jako pochvala nebo plat – fungují krátkodobě. Ale vnitřní motivace – touha dělat něco, protože to má smysl – to vás udrží v chodu dlouhodobě.

Říkání „můžu běžet“ aktivuje tu vnitřní motivaci. Připomíná vám: „Mám příležitost udělat něco smysluplného. Mám příležitost být zdravější.“ To aktivuje vaši vnitřní motivaci a autonomní chování. A to je silné. Je mnohem pravděpodobnější, že u chování vytrváte, když ho děláte z vnitřních důvodů a děláte ho autonomně, než když se k němu nutíte.

Aplikujte to všude

Tohle se netýká jen cvičení. Zkuste to v jiných oblastech života.

Neříkejte „musím dokončit tento projekt“. Řekněte „můžu dokončit tento projekt – možná se z něj něco naučím“.

Neříkejte „musím studovat“. Řekněte „můžu studovat – mám příležitost se něco naučit, což je celkem cool“.

Neříkejte „musím se starat o svoje děti“. Řekněte „můžu se starat o svoje děti – protože jsou zdrojem smyslu, radosti a lásky v mém životě.“

Podle studie univerzity v Praze pomáhá výměna slova „muset“ za „moci“ významně posílit sebemotivaci, která vede k duševní pohodě. Napište si seznam věcí, které neděláte úplně rádi, ale dělat je musíte. Uvědomte si, proč pro vás mají význam. A od tohoto momentu se na ně dívejte jako na něco, co vlastně chcete udělat. Protože vám to za to stojí.

Proč to funguje: Psychologie za trikem

Tohle celé není to jen hra se slovy. Jazyk skutečně formuje myšlení. Psycholingvistika – obor zabývající se vztahem jazyka a vědomí – tento vztah studuje už od 50. let. Zjistili, že jazyk není jen nástroj komunikace. Je to nástroj, kterým konstruujeme realitu.

Když změníte jazyk, kterým mluvíte o sobě a svých činnostech, měníte způsob, jakým o nich přemýšlíte. A to mění způsob, jakým se chováte.

„Nejím koblihy“ vs. „nemůžu jíst koblihy“ – rozdíl mezi identitou a omezením.

„Co bych mohl“ vs. „co bych měl“ – rozdíl mezi možnostmi a povinnostmi.

„Můžu běžet“ vs. „musím běžet“ – rozdíl mezi příležitostí a tlakem.

Přeindexovanost na komplexní řešení

Tohle je jedna z věcí, které je pro moderní dobu typická. Jsme totiž přeindexovaní na složitá komplikovaná řešení. A podindexovaní na ta velmi jednoduché věci.

Chcete být produktivnější? Nakupte si aplikace, trackery, notetaking systémy, pomodoro časovače. Postavte kompletní GTD (Get Things Done) framework. Přečtěte si 47 knih o produktivitě.

Nebo… změňte tři slova, která si denně říkáte stokrát.

Není to sexy, ani komplikované a nemá to nic na Android ani iOS. Ale funguje to. Protože jazyk, kterým mluvíte k sobě, vytváří rámec, ve kterém žijete.

Sebemotivace je důvod, proč děláme činnosti, které nás posouvají dál vstříc vlastnímu cíli. Je to hnací motor, který nepotřebuje palivo zvenčí, ale je hnán vpřed vlastním přesvědčením. A ten motor rozjíždíte právě slovy, která používáte.

Začněte dnes: Praktická implementace

Den 1-7: Zaměřte se na „nejím“ vs. „nemůžu“. Vyberte si jednu oblast – jídlo, prokrastinaci nebo špatný návyk (což je i prokrastinace). Místo „nemůžu“ si řekněte „nejím/nedělám“. Všimněte si rozdílu.

Den 8-14: Přidejte „mohl bych“ místo „měl bych“. Když řešíte problém, zkuste záměrně přeformulovat otázku. A místo hledání jedné správné odpovědi si zapište aspoň tři možnosti provedení.

Den 15-21: Zapojte „můžu“ vs. „musím“. Každou povinnost přeformulujte jako příležitost. Ano, i ty nudné. Zejména ty nudné.

Po třech týdnech si to vyhodnoťte. Cítíte rozdíl? Větší část lidí ano. Protože tohle není o pozitivním myšlení nebo afirmacích. Je to o změně prostředí, ve kterém operujete.

Závěr: Jednoduchá změna, hluboký dopad

Ti zatracení lingvisté mají pravdu: nejlepší způsob změnit život je změnit jazyk. Ne proto, že slova jsou kouzelná (ale vlastně ano). Ale proto, že slova formují myšlenky. Myšlenky formují chování. Chování formuje výsledky.

„Nejím koblihy“ vytváří identitu, ne omezení. „Co bych mohl udělat?“ otevírá možnosti místo uzavírání do jedné správné odpovědi. „Můžu běžet“ aktivuje vnitřní motivaci místo vnější tlaku.

Tři jednoduché změny. Žádná aplikace. Žádný komplikovaný systém. Jen uvědomělý posun v tom, jak mluvíte k sobě.

Vnitřní motivace je „vnitřní motor, který nepotřebuje palivo zvenčí.“ A ten motor se nedá koupit. Dá se jen správně nastartovat. Správnými slovy.

Takže keep it simple. Změňte jazyk a následně i život.

Zdroje: YouTube, Youniversity, Wiki, WikiRvp, PoradenskeCentrum, Absolvent

Článek Tři slova, která vás dělají produktivnějšími: Jak jazyk formuje realitu se nejdříve objevil na Seek And Think.

Úspěch. Všichni ho chceme. A všichni si o něm myslíme, že bude fantastický. Ale co když je to úplně jinak? Co když to, co si o úspěchu myslíte, jsou jen lži, které si říkáme, abychom se cítili líp?

Tenhle článek vychází nejen ze zkušenosti podnikatelky, která založila několik úspěšných firem – a zjistila, že úspěch vypadá úplně jinak, než si myslela. A možná než si myslíte i vy.

Lež č. 1: Jako úspěšný se budu cítit dobře

Když založíte úspěšnou firmu, pomůžete tisícům lidí, vyděláte spoustu peněz a lidé vám gratulují – měli byste se cítit skvěle, ne? Ne. Leila Hormozi popisuje moment, kdy šla ve čtvrtek odpoledne do posilovny a jeden pravidelný návštěvník ji zastavil:

„Gratuluju k úspěchu, vidím vás všude, vaše eventy jsou obrovské…“ A ona si v tu chvíli myslela: „Proč mi gratuluje? Cítím se hrozně. Tohle si nezasloužím. Jsem úplně vyřízená.“

Protože tady je krutá pravda: úspěch neznamená, že se cítíte dobře.

Úspěch znamená růst. A růst znamená nepohodlí. Znamená to každý dělat denodenně obtížné věci. Překonávat výzvy. A být tím pádem mentálně i fyzicky vyčerpaný. A když dosáhnete toho bodu, který jste si nastavili jako „úspěch“, nejste na 0 neskočíte náhle na 100. Jste na 99. A skok z 99 na 100 není tak velký, abyste ho vůbec pocítili.

Podle české psycholožky Ludmily Haňkové je běžné, že lidé praktikují takzvané „podmíněné štěstí“ – „šťastný budu, jen když…“ Problém je, že i když dosáhnete toho „když“, dostaví se jen krátkodobá euforie. Pak přijde další cíl. A další. S jídlem roste chuť, jak zní přísloví.

Takže pokud chcete úspěch, protože se chcete cítit dobře (ať už to znamená cokoli), máme pro vás špatnou zprávu. Tenhle pocit vám to nedá. Co vám to dá? Charakterové vlastnosti, které nasbíráte na cestě. Proto je proces důležitější než cíl.

Lež č. 2: Až budu úspěšný, budu šťastný

Tohle je opravdu velká iluze.

Hormozi jela v roce 2019 s partnerem na první dovolenou. A řekla mu: „Nemůžu tohle dál dělat. Jsem nešťastná. Cítím se hrozně.“ A tehdy si uvědomila: úspěch a štěstí jsou dvě úplně různé dovednosti.

Úspěch je schopnost dosahovat cílů, překonávat výzvy, makat tvrdě a držet perspektivu. A hlavně je úspěch pro každého něco jiného. Jedna z opravdu dobrých definic úspěchu pochází od Ivo Tomana: „Úspěch je zařídit si život podle svých představ.“  Štěstí je něco jiného. Štěstí je spokojenost. Přijetí. Být v pohodě s tím, co máte. Být OK s tím, jak věci jsou.

Jak uvádí psycholog Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie, štěstí není jen o pozitivních emocích, ale o dlouhodobém pocitu smyslu a účelu. Jeho model PERMA ukazuje, že štěstí závisí na pěti faktorech: pozitivní emoce, zapojení, vztahy, smysl a úspěch. Všimněte si – úspěch je jen jeden z pěti.

Hormozi strávila roky tím, že se učila být šťastná. A dnes je šťastnější než kdy předtím – a není to kvůli žádnému obchodnímu úspěchu. Je to kvůli jejímu mindsetu a práci na dovednosti štěstí.

Může být šťastná, i když firmy mají špatný týden. Může být šťastná, i když se děje cokoliv nepříjemného. Protože štěstí není o okolnostech. Je o tom, jak přistupujete k životu.

Podle českého webu Psychologie.cz není úspěch klíčem ke štěstí – často je to naopak. Spokojenost je klíčem k úspěchu. Když děláte, co vás baví, pak jste úspěšní. Ne naopak.

Lež č. 3: Úspěch vyřeší všechny mé problémy

Tohle nikdo neřekne nahlas. Ale skoro každý si to myslí.

„Až budu mít dost peněz, všechno vyřeším.“ Ne. I když máte všechny peníze světa, můžete pořád onemocnět. Můžete ztratit někoho, koho milujete. Nejste imunní vůči rakovině, autonehodám ani ničemu jinému. I miliardář může jít parkem, kde někoho přepadávají a schytat zbloudilou střelu.

Peníze a úspěch vytvářejí iluzi, že můžou vyřešit spoustu problémů. A ano, v mnoha případech můžou – ale v těch malých, méně důležitých. V těch velkých životních věcech? Ne.

Hormozi měla kdysi mentora, který jí s partnerem dal úkol: „Napište si každý jediný problém, co máte. A pak je všechny vyřešte. Než začnete budovat firmu.“

Ona: „Vážně? Každý problém?“

On: „Jo. Vyřešte každý problém.“

A oni to udělali. A víte, co se stane, když vyřešíte všechny své problémy? Absolutní mentální prostor a jasnost.

Většina lidí myslí: „Až budu úspěšný, budu mít prostor vyřešit problémy.“ Ne. Musíte vyřešit problémy, abyste mohli být úspěšní.

Podle výzkumů v pozitivní psychologii je duševní klid a schopnost soustředit se na cíl jedním z klíčových faktorů úspěchu. 90 % dlouhodobého štěstí není ovlivněno vnějším světem, ale způsobem, jakým mozek tento svět zpracovává. A mozek v pozitivním nastavení pracuje o 31 % produktivněji.

Když máte nevyřešené problémy, vaše pozornost je roztříštěná. Sem. Tam. Všude. A pak si myslíte, že vás úspěch zachrání a dá vám tu pozornost zpátky. Ale realita je opačná: musíte sesbírat svou pozornost, abyste ji mohli dát úspěchu.

Co to všechno znamená?

Pokud neustále honíte úspěch a pořád se cítíte mizerně, není s vámi nic špatného. Jen honíte špatnou věc. Úspěch, štěstí a vyřešené problémy jsou tři různé věci. Vyžadují různé dovednosti. Musí se řešit odděleně.

Chcete být šťastní? Pracujte na tom jako na dovednosti. Není to automatická součást úspěchu. Chcete vyřešit problémy? Vyřešte je teď. Ne „až budu úspěšný“. Toužíte po úspěchu? Připravte se na to, že to nebude příjemné. Ale proces vás změní. A to je ta skutečná hodnota.

Tři pravdy místo tří lží

Místo: „Úspěch se cítí dobře“ → Úspěch se cítí jako nepohodlí a vyčerpání. Ale charakterové vlastnosti, které získáte, mají hodnotu.

Místo: „Až budu úspěšný, budu šťastný“ → Štěstí je samostatná dovednost, kterou musíte aktivně rozvíjet. Nemá nic společného s úspěchem.

Místo: „Úspěch vyřeší všechny mé problémy“ → Problémy musíte vyřešit PŘED úspěchem, abyste měli mentální prostor dosáhnout cílů.

Podle psychologického portálu Psychologie.cz je důležité rozlišovat mezi aktuálním prožíváním (jak se cítím teď) a dlouhodobou spokojeností (jak hodnotím svůj život jako celek). Lidé, kteří se cítí naplnění, často prošli obtížnými obdobími – ale ta období vedla k hodnotným cílům.

Spokojený osmdesátník není šťastný jen kvůli tomu, co zažil dnes. Je šťastný kvůli celému svému životu. Kvůli věcem, které vykonal. Kvůli zkušenostem, které získal.

Takže pokud teď honíte úspěch a cítíte se hrozně – je to normální. Jste na správné cestě. Jen si uvědomte, že cíl není to, co vás udělá šťastným. Je to cesta. A schopnost být v pohodě s tím, kde právě jste.

Zdroje: YouTube, Psychologie, PsychologPoradce, Seduo, Portal, EtLabora

Článek 3 lži o úspěchu, které si říkají lidé, co chtějí zbohatnout se nejdříve objevil na Seek And Think.