„Jednotlivec v davu klesá na několik stupňů pod úroveň, na níž stojí jako samostatná bytost.“

Gustave Le Bon, Psychologie davu (1895)

V lednu 2021 se stalo něco, co připomínalo scénář pro film. Skupina anonymních uživatelů internetového fóra Reddit se shodla na tom, že koupí akcie firmy GameStop – maloobchodního prodejce videoher, jehož byznys model pomalu dožíval – a tím ekonomicky potopí hedgeové fondy, které sázely na její pád. Plán fungoval natolik dobře, že akcie vyletěly z přibližně 20 dolarů na více než 480 dolarů za kus v průběhu několika týdnů. Pak to celé splasklo, velká část investorů přišla o peníze a hedgeové fondy většinou přežily.

Proč se o to dneska zajímat? Protože GameStop není příběh o akciích. Je to příběh o lidské psychologii – konkrétně o sadě kognitivních nástrojů, které do nás vytesala evoluce a které fungovaly skvěle v tlupě lovců, ale na finančních trzích jsou zárukou průšvihu.

Krok první: vytvořte nepřítele

Základní psychologická ingredience GameStopu byl společný nepřítel. Hedgeové fondy – bohaté, anonymní, symbolicky spojené s Wall Street. Ty fungovaly jako dokonalý antagonista. Charisma on Command to ve svém rozboru pojmenovalo přesně: společný nepřítel umožňuje sjednocení lidí v mentalitě „my versus oni“, a tento efekt je mimořádně silný právě tehdy, když nepřítele vnímáme jako mocného, zlého a využívajícího svou moc neférově.

Není to novinka. Gustave Le Bon ve své Psychologii davu z roku 1895 popsal, že dav nepotřebuje racionální argument, ale obraz, symbol a nepřítele. A moderní sociální psychologie mu dala za pravdu: výzkumy skupinové dynamiky opakovaně ukazují, že rámování „my versus oni“ zvyšuje soudržnost skupiny, ale zároveň snižuje kritické myšlení jednotlivce. Nejste racionální investor zvažující riziko. Jste hrdina bojující za spravedlnost.

Memy ze spartského filmu 300 a citáty ze Statečného srdce nebyly náhodné. Každý, kdo někdy studoval propagandu, vám řekne: heroická mytologie aktivuje části mozku, které nejsou zodpovědné za finanční analýzu. A i když víte, že je to jen meme, částečně to funguje stejně.

Praktický závěr: kdykoli někdo aktivně konstruuje obraz nepřítele – zejména pokud ho popisuje jako mocného, zlého a útočícího přímo na vás – je to okamžik pro zvýšenou opatrnost. Je pravděpodobné, že od vás někdo chce, abyste udělali něco, co byste jinak neudělali.

Krok druhý: FOMO jako primitivní program

„Trh může zůstat iracionální déle, než vy zůstanete solventní.“

John Maynard Keynes

Druhý psychologický mechanismus GameStopu je možná ještě starší. Jmenuje se scarcity bias – zkreslení způsobené vnímáním nedostatku – a jeho investiční verze je dnes běžně označována jako FOMO: fear of missing out, strach z promeškání příležitosti.

Robert Cialdini v klasické knize Influence: The Psychology of Persuasion popisuje vzácnost jako jeden ze šesti základních principů přesvědčování. Věci, které jsou nebo se zdají být omezené, nám připadají hodnotnější. Tato heuristika byla v pravěku funkční – pokud skupina začala sbíhat k určitému stromu, bylo rozumné přidat se, protože tam pravděpodobně bylo ovoce. V investičním prostředí to ale spektakulárně selže.

Lidé kupovali GameStop za 400 dolarů za akcii v okamžiku, kdy ji před rokem nikdo nechtěl za 20 – přesně proto, že rychlý růst ceny vypadal jako signál vzácné příležitosti. Paradox je, že čím vyšší cena, tím silnější signál FOMO a tím méně racionální rozhodnutí. Prodávající přitom vědí přesně, co dělají: „Nabídka platí jen do půlnoci“, „Zbývají poslední kusy“, „Ostatní to již koupili“. Jsou to příklady záměrné aktivace tohoto mechanismu.

Krok třetí: vězňovo dilema bez vězeňských pravidel

Třetí past je nejintelektuálnější a nejzákeřnější. GameStop investoři se ocitli v situaci, kterou teorie her nazývá vězňovým dilematem – ve verzi s mnoha tisíci hráči, kteří se navzájem neznají.

Původní vězňovo dilema je jednoduché: dva vězni jsou vyslýcháni odděleně. Pokud oba mlčí, dostanou minimum. Jestli jeden mluví a druhý mlčí, mluvčí je svobodný a druhý dostane maximum. Jakmile promluví oba, dostanou oba střední trest. Racionálně z pohledu jednotlivce je vždy výhodnější promluvit – ale pokud tak učiní oba, oba na to doplatí. Spolupráce by vedla k nejlepšímu výsledku pro skupinu; racionální individualismus ho sabotuje.

GameStop investoři potřebovali, aby všichni „drželi linii“ a neprodávali. Pokud by to všichni skutečně udělali, hedgeové fondy by byly nuceny nakupovat za stále vyšší ceny a investoři by vydělali. Jenže každý jednotlivý investor věděl, že pokud začnou ostatní prodávat, bude lepší prodat rychleji než oni. A protože to věděl každý, cena začala padat.

Klíčový problém byl, že chyběly dvě základní podmínky funkční komunity – transparentnost a odpovědnost. Na fóru bylo vidět tisíce příspěvků od lidí, kteří hlásali, že drží navždy. Nebylo ale vidět to, kdo tiše prodávali. Důležité pravidlo, které z toho plyne: mlčení není souhlas. Nepřítomnost negativního signálu není potvrzení pozitivního.

Druhá část – odpovědnost – chyběla stejně drasticky. Slavní podporovatelé, celebrity a byznysové persony tweetovaly slogany solidarity bez toho, aby sami do akcie investovali smysluplné částky. Jak upozornil Elon Musk nebo Mark Cuban: jejich slova byla zadarmo, protože nenesli žádné osobní riziko. Obecná lekce: pokud vám někdo doporučuje příležitost, do níž sám nevložil peníze – nebo neudělal to, co vám doporučuje – je to signál, na který stojí za to reagovat.

Aplikace mimo burzu

Možná neinvestujete. Možná vás akcie nezajímají. Ale tyto tři mechanismy fungují kdekoliv, kde existuje skupinová dynamika a rozhodování:

Společný nepřítel sjednocuje tisíce lidí v politickém hnutí, firmě nebo komunitě kolem zjednodušeného příběhu. Identifikujte, kdy je nepřítel konstruován záměrně a komu to slouží.

FOMO prodejci aktivují denně. Časová omezení nabídek, limitované edice, žebříčky popularity. Robert Cialdini zdokumentoval, že vědomí principu neznamená imunitu – mechanismus funguje, i když ho rozpoznáte. Pomáhá ale zpomalit rozhodování a klást si otázku: je produkt nebo příležitost skutečně vzácná, nebo jen tak vypadá?

Vězňovo dilema se vyskytuje všude tam, kde záleží na kolektivní akci: v pracovních týmech, v bytových domech, v klimatické politice. Řeší ho transparentnost a opakovaná interakce – to, co jednou pojmenoval matematik Anatol Rapoport jako strategii „tit for tat“: začni spoluprací, pak opakuj, co udělal druhý. Nejjednodušší pravidlo, které v turnajích vězňova dilematu dlouhodobě vítězí.

GameStop byl mediální senzací. Ale jako příkladová studie skupinové psychologie, FOMO a teorie her nabízí víc, než nakolik ho média ocenila. Jsou to lekce, které jste platili pozorností – nebo v některých případech skutečnými penězi.

Zdroje: YouTube, Heritage, DatabazeKnih

Článek Jak vás dav přesvědčí, že děláte správnou věc – i když ji neděláte se nejdříve objevil na Seek And Think.