Neil deGrasse Tyson, astrofyzik, popularizátor vědy a člověk, který degradoval Pluto na trpasličí planetu (což mu lidstvo nikdy neodpustí), odpovídal před pár lety na Redditu na otázku: „Které knihy by měl přečíst každý inteligentní člověk na planetě?“

Jeho odpověď je ambiciózní. Chce sledovat vývoj západního myšlení. Říká: „Pokud přečtete všechna tato uvedená díla, získáte hluboký vhled do většiny toho, co řídilo historii západního světa.“

Takže se podívejme na těch 8 knih. A pak si položme otázku, kterou si Tyson evidentně nepoložil: Co sakra znamená „inteligentní člověk“?

Tysonův seznam: Od Bible po Machiavelliho

Tady je seznam s Tysonovými vlastními komentáři:

1. Bible „…abyste se naučili, že je snazší nechat si od ostatních říct, co si máte myslet a čemu věřit, než myslet za sebe.“
2. The Systém of the World od Isaaca Newtona „…abyste se naučili, že vesmír je poznatelné místo“
3. O původu druhů přírodním výběrem od Charlese Darwina „…abyste se naučili o našem příbuzenství se vším živým na Zemi“
4. Guliverovy cesty od Jonathana Swifta „…abyste se naučili, mimo jiné satirické lekce, že většinu času jsou lidé Yahoové“ (pozn.: Yahoové jsou v knize zvířata podobná lidem, ale primitivní a odporná)
5. Věk rozumu od Thomase Paina „…abyste se naučili, jak je síla racionálního myšlení primárním zdrojem svobody ve světě.“
6. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od Adama Smithe „…abyste se naučili, že kapitalismus je ekonomika chamtivosti, přírodní síla sama o sobě“
7. Umění války od Sun Tzu „…abyste se naučili, že zabíjení lidí může být povýšeno na umění.“
8. Vladař od Niccola Machiavelliho „…abyste se naučili, že lidé bez moci udělají vše, aby ji získali, a lidé u moci udělají vše, aby si ji udrželi“

Autorka původního článku na Bookstr přiznává: „Nepřečetla jsem ani jednu z nich. Takže nejsem asi inteligentní člověk na planetě, takže se omlouvám za plýtvání vaším časem.“

A tady to začíná být zajímavé.

Co vlastně dělá člověka inteligentním?

Tyson je astrofyzik. Člověk, který na MasterClass kurzu učí „vědecké myšlení a komunikaci“. Říká věci jako: „Vědecká gramotnost je očkování proti šarlatánům, kteří by chtěli zneužít vaši nevědomost.“

V rozhovoru pro NPR řekl: „Nezvednete se na úroveň svých znalostí. To, co víte, není tak důležité jako to, jak myslíte.“

Počkat. Takže… jak myslíte je důležitější než to, co víte?

Ale pak sestaví seznam 8 konkrétních knih, které by měl přečíst každý inteligentní člověk?

Vidíte ten rozpor?

Problém s „musíte přečíst tyto knihy“

Pojďme si to rozebrat. Tyson říká, že jeho seznam sleduje „vývoj západního myšlení“. A to je legitimní cíl. Bible, Newton, Darwin, Smith, Machiavelli – to jsou skutečně texty, které formovaly, jak Evropa a Amerika přemýšlely v průběhu staletí.

Ale tady je háček: Tyson nežádá, abyste pochopili vývoj západního myšlení. Žádá, abyste přečetli tyto konkrétní knihy.

A to jsou dvě velmi odlišné věci.

Můžete přečíst celou Bibli a pořád nevědět, proč byla tak vlivná. Můžete přečíst Newtonovy Principia, tedy část Systém of the World, a pořád nerozumět vědecké revoluci.

Jak sám Tyson říká v rozhovorech: problém vzdělávacího systému je, že si myslíme, že být vzdělaný znamená vědět věci, ne umět myslet.

Takže proč pak vytváří seznam věcí, které musíte vědět?

Co kdyby byl Tyson konzistentnější?

Představte si, že by Tyson řekl tohle:

„Pokud chcete být inteligentní člověk, naučte se:

1. Rozpoznat, kdy vám někdo říká, co máte myslet (Bible jako příklad)
2. Ptát se, co je poznatelné a co ne (Newtonova vědecká metoda)
3. Hledat příbuzenství a spojení místo oddělení (Darwin)
4. Vidět satirickou pravdu pod povrchem věcí (Swift)
5. Používat rozum jako nástroj svobody (Paine)
6. Rozumět ekonomickým silám, které formují svět (Smith)
7. Analyzovat strategie konfliktu (Sun Tzu)
8. Rozumět dynamice moci (Machiavelli)“

To by bylo myšlenkově orientované. To by bylo konzistentní s Tysonovým vlastním učením o vědecké gramotnosti.

Ale místo toho máme seznam knih.

Tysonův skutečný přínos (a není to ten seznam)

Tady je ironie: Nejlepší věc, kterou Tyson kdy řekl o inteligenci, není ten seznam knih.

Je to tohle (z rozhovoru pro Bill Moyers): „Vědecká gramotnost je očkování proti šarlatánům… Nemůžete mít lidi, kteří dělají rozhodnutí o budoucnosti světa, když jsou vědecky negramotní. To je recept na katastrofu.“

A v MasterClass kurzu říká: „Nejdůležitější momenty vašeho života nejsou určeny tím, co víte, ale tím, jak myslíte.“

Tohle je Tyson v plné síle. Ne když vám říká, které knihy přečíst, ale když vám vysvětluje, jak přemýšlet o světě.

Podle výzkumu jeho MasterClass kurzu se Tyson zaměřuje na:

• Navigaci kognitivních předsudků
• Rozlišování přesnosti od přesnosti
• Rozpoznávání kulturních předsudků
• Používání vědecké metody v každodenním životě

To jsou nástroje myšlení, ne seznam faktů k memorování.

Takže… měli byste ty knihy číst?

Ano. Ale ne proto, že vás to udělá „inteligentními“.

Bible je zajímavá, protože je to nejpřekládanější kniha v historii a formovala západní kulturu způsobem, který je těžké překonat. Newton je fascinující jako příklad toho, jak může matematika popsat fyzický svět. Darwin… no, Darwin změnil vše.

Ale jestli jste nepřečetli ani jednu z těchto knih, neznamená to, že nejste inteligentní.

Znamená to jen, že jste je nepřečetli.

Inteligence není o tom, které knihy jste četli. Je o tom, jak čtete. Co si z nich odnášíte. Jak je propojujete s ostatními myšlenkami. Jak je používáte k formování vlastního myšlení.

Autorka Bookstr článku se cítí hloupá, protože nepřečetla žádnou z těch knih. Ale možná problém není v ní. Možná problém je v tom, že Tyson – jinak skvělý popularizátor vědeckého myšlení – tentokrát vytvořil seznam, který se zaměřuje na co místo jak.

Alternativní přístup: Tyson vs. Tyson

Takže tady je můj návrh. Místo toho, abyste vzali Tysonův seznam jako dogma (což by bylo ironické, vzhledem k tomu, že první kniha na seznamu je kritika dogmatu), udělejte tohle:

Použijte Tysonovu vlastní metodu:

1. Buďte skeptičtí – I k jeho vlastnímu seznamu. Ptejte se: „Proč tyto knihy? Kdo rozhodl, že toto je západní myšlení?“
2. Hledejte objektivní pravdu – Ne ve smyslu „přečtěte Bibli, protože je na seznamu“, ale „přečtěte Bibli, abyste pochopili, proč miliardy lidí věří tomu, čemu věří“.
3. Aplikujte vědeckou metodu – K čemukoliv, co čtete. Ptejte se: „Je tohle ověřitelné? Jaké důkazy autor používá? Kde bych mohl být oklamán?“
4. Komunikujte efektivně – Jak Tyson učí na MasterClass: nebojte se zpochybňovat. Nebojte se ptát. A nebojte se říct „nechápu“.

Verdikt: Seznam je dobrý. Ale chybí mu kontext

Tysonův seznam 8 knih je solidní ukázka textů, které formovaly západní myšlení. Bible, Newton, Darwin, Paine, Smith, Sun Tzu, Machiavelli – všichni byli vlivní. Výběr ovšem trpí stejným problémem jako většina „must-read“ seznamů: mylně spojuje čtení konkrétních knih s inteligencí.

A právě Tyson – člověk, který tvrdí, že „jak myslíte“ je důležitější než „co víte“ – by to měl vědět nejlépe. Takže ano, přečtěte si ty knihy, pokud vás zajímají. Ale když je čtete, používejte Tysonovu vlastní metodu: buďte skeptičtí, ptejte se, hledejte důkazy, propojujte nápady.

Protože to, co vás dělá inteligentními, není seznam knih, které jste přečetli. Je to způsob, jakým přemýšlíte o tom, co čtete.

A možná – jen možná – nejlepší použití Tysonova seznamu je jako startovní bod pro otázku: „Proč bych měl věřit, že právě tyto knihy jsou důležité? A co ty ostatní?“

To je otázka, kterou by si Tyson jako vědec položil.

Takže mu ji položte zpátky.

Zdroje: Bookstr, Moyers, B. & Tyson, N, Medium

Článek 8 knih pro inteligentní lidi podle Neila deGrasse Tysona. A otázka, kterou si nepoložil se nejdříve objevil na Seek And Think.