„Vytížení“ lidé nejsou ve skutečnosti až tak produktivní

Být vytíženým se stalo nějakým způsobem odznakem cti. Převládá názor, že pokud nejste super vytížení, nejste důležitý nebo nepracujete dost tvrdě. Pravdou však je, že vytíženost vás činí méně produktivními.

Kdykoli přemýšlíme o supervytíženém člověku, představíme si zvonící telefon, záplavu mailů a diář, který je nafouknutý hlavními aktivitami a vedlejšími projekty, které se o pozornost hlásí zároveň. Taková situace nevyhnutelně vede k multitaskingu a neustálým přerušením, což je obojí pro skutečnou produktivitu naprosto smrtelné.

„Dej si pozor na pustinu vytíženého života.“

Sokrates

David Meyer z Michiganské univerzity vydal nedávno studii ukazující, že přepnutí z aktuální činnosti na jinou zvyšuje čas dokončení obou úkolů o 25 procent.

„Multitasking vás zpomaluje a zvyšuje riziko chybovosti,“ říká Meyer. „Narušení a přerušení jsou pro naši schopnost zpracování informací naprosto příšerné.“

Microsoft se rozhodl studovat tento fenomén mezi svými pracovníky a zjistil, že lidem zabere v průměru 15 minut vrátit se k důležitému projektu (psaní zprávy nebo kódování) poté, co byli přerušeni mailem, telefonem nebo jinou komunikaci. Ani nad samotnou zprávou nestrávili 15 minut; přerušení vedlo k dalším aktivitám jako bezcílnému brouzdání na webu.

„Byl jsem překvapen tím, jak snadno jsou lidé přerušitelní a jak dlouho jim trvá, než se vrátí k původnímu úkolu,“ prohlásil Eric Horvitz, výzkumník Microsoftu stojící za touto studií. „Pokud je to takhle špatné v Microsoftu, platí to i pro ostatní společnosti.“

Kromě přerušování snižuje vytíženost produktivitu, protože v mozku máme záklopku bránící nám v plné koncentraci na dvě věci zároveň. Pokud zkoušíte dělat dvě věci najednou, váš mozek postrádá kapacitu dělat je obě správně.  V přelomové studii Reného Maroise a jeho kolegů z Vanderbuilt University použili magnetickou rezonanci ke zjištění fyzického důvodu této záklopky.

Méně a lépe

„Žijeme v dojmu, že mozek toho umí víc, než je reálně pravda,“ vysvětluje Marois.

Jsme tak okouzleni multitaskingem, že si myslíme, že toho doděláme víc, i když náš mozek toho není fyzicky schopen. Bez ohledu na to, co si myslíme, jsme nejproduktivnější, když si rozvrh nastavíme tak, že se můžeme v jednu chvíli opravdu soustředit jen na to, co máme před sebou.

Články o mindfullness technikách zdůrazňují, že její praktikování zvyšuje schopnost mozku se zaměřit a koncentrovat, protože zvyšuje hustotu mozku v čelním laloku. Jak se ukazuje, multitasking má na tuto část mozku přesně opačný účinek.

Výzkumníci z univerzity v Sussexu srovnali čas strávený lidmi na nejrůznějších přístrojích najednou (například SMSkování během televize) a porovnali jejich mozky na magnetické rezonanci. Zjistili, že často multitaskaři mají v potřebné oblasti nižší hustotu mozku. Vypadá to, že neustálá vytíženost trénuje mozek na bezmyšlenkovitost a neproduktivitu.

Tato zjištění pro vás zřejmě nebudou výrazně překvapivá, protože pokles soustředění reálně cítíme. Takže proč to pořád děláme?

Výzkumný tým z univerzity v Chicagu má odpověď. Víra v to, že vytíženost je výrazem úspěchu a tvrdé práce, je tak zakořeněná, že se skutečně bojíme neaktivity. Nedávná studie dokonce vytvořila termín „averze k nečinnosti“ aby popsala sklon lidí k vytíženosti bez ohledu na to, jak tato vytíženost ohrožuje jejich produktivitu.

Výzkumníci také zjistili, že používáme vytíženost, abychom zakryli naši vlastní lenost nebo strach ze selhání. Pálíme tak cenný čas věcmi, které nejsou důležité nebo nezbytné, protože tato vytíženost nám dodává pocit produktivity. Například odpovídání na nepodstatné maily tehdy, když máte před sebou velký projekt, který potřebujete dokončit. Je to těžké, ale potřebujete rozeznat, kdy používáte triviální aktivity, abyste se sami bránili před leností nebo strachem.

Sečteno a podtrženo

Jsme přirozeně taženi do stavu vytíženosti navzdory faktu, že nám to brání v produktivitě. Jak se ukazuje, potřebujeme skutečně zpomalit, abychom toho udělali víc. Pokud ne, důsledky mohou být tragické.

Zdroj

Fotografie od uživatele Karolina Grabowska ze služby Pexels

 

Okomentujte

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *