Pandora z Avatara by byla v reálném provedení peklem. Ne, fakt.

James Cameron nám v Avatarovi ukázal Pandoru jako nádherný svět plný létajících hor, bioluminiscenčních rostlin a majestátních Na’vi. Ale co když by tahle planeta – pardon, měsíc – skutečně existovala a musela se řídit zákony fyziky? Špatné zprávy: byli byste mrtví ještě než byste řekli „Eywa“.

Vítejte v realitě, která je mnohem méně romantická než na filmovém plátně.

Pandora není planeta, ale bohužem měsíc

Začněme tím nejzákladnějším faktem, který film jen tak mimochodem zmíní: Pandora není planeta. Je to měsíc obíhající kolem plynného obra jménem Polyphemus, něco jako náš Jupiter. A tahle skutečnost má fatální důsledky.

Pandora a Polyphemus jsou tzv. „tidally locked“ – navzájem gravitačně svázané tak, že jedna strana Pandory je neustále natočená k plynnému obru. Tohle není jen zajímavý detail, ale potenciální rozsudek smrti.

Protože když je jedna strana měsíce neustále blíž k mateřské planetě než ta druhá, dochází k rozdílům v gravitačním tahu. Tomuhle se říká „tidal heating“ – slapové ohřívání. A výsledek? Představte si měsíc Io, který obíhá kolem Jupiteru. Je to nejvíce vulkanicky aktivní těleso v celé sluneční soustavě.

Takže na povrchu Pandory by nebyly krásné džungle. Bylo by tam spíš peklo plné sopek, lávy a sirných výparů. Létající hory by možná vznikly díky magnetickým vlnám Polyphema, ale ty krásné zelené krajiny? Zapomeňte.

Radioaktivní obloha vás zabije dřív než toxický vzduch

Pokud by byl Polyphemus podobný Jupiteru, měl by obrovskou magnetosféru – magnetické pole, které ho obklopuje. A Pandora by byla uvnitř tohoto pole uvězněná.

Co to znamená? Že by byla neustále bombardována nabitými částicemi ze svého vlastního hvězdného systému. Jupiterova magnetosféra je tak silná, že by zničila jakoukoliv naši současnou kosmickou sondu během pár hodin. Bez vlastního magnetického pole by vás radiace na Pandoře opékala živého.

Takže byste potřebovali skafandr. Trvale.

Vzduch by vás udusil

I kdybyste nějakým zázrakem přežili radiaci, vzduch by vás stejně zabil. Atmosféra Pandory by byla podle fyzikálních zákonů převážně složená z oxidu uhličitého a xenonu. Obojí vás ve vysokých koncentracích okamžitě udusí.

A ten zápach? To je sulfan (sirovodík). Nepřejete si ho cítit. Nepřejete si ho vůbec zažít. Ano, technicky vás nezabije, ale budete si přát, abyste byli mrtví. V Avatarovi měli lidé roušky proti toxickému ovzduší. V realitě by potřebovali plnohodnotné skafandry.

Voda by vám spálila kůži

V pokračování Avatara – The Way of Water – se ponoříme pod hladinu Pandořina oceánu. Vypadá to romanticky, že? V realitě by vás ta voda pravděpodobně rozpustila.

Díky vysokému obsahu oxidu uhličitého v atmosféře by voda byla silně kyselá. Natolik, že by rozpustila všechny mořské živočichy s lasturami nebo schránkami. To by zničilo celý potravní řetězec.

A kdybyste se do té vody ponořili bez ochrany? Kyselina by vám spálila kůži. Takže ano, ten ochranný oblek by musel být i vodotěsný.

Tři slunce znamenají, že nikdy nebudete spát

Pandora se nachází v systému Alfa Centauri, který je náš nejbližší hvězdný soused – asi 4,3 světelného roku od Země. Ten se skládá ze tří hvězd: Alfa Centauri A, Alfa Centauri B a Proxima Centauri.

Pandora by obíhala kolem Alfy Centauri A. Ale Alfa Centauri B by jejím směrem také posílala hodně světla – konkrétně 2 300krát víc než úplněk na Zemi.

Představte si to: na jedné straně Pandory byste měli na nebi neustále plynného obra Polyphema, který by zabíral obrovskou část oblohy. Na druhé straně byste měli tři slunce. Spánek? Zapomeňte. Neustálé denní světlo nebo světlo od Polyphema vám nedá pokoj.

A Netflix? Taky ne. Standardní elektronika by v takovém prostředí s radiací a elektromagnetickým rušením dlouho nevydržela.

Jídlo by vás mohlo zabít (nebo proměnit ve světélko)

Dobrou zprávou je, že by na Pandoře byly rostliny a zvířata k jídlu. Špatnou zprávou je, že byste museli každý kousek nejdřív chemicky otestovat na těžké kovy a silné kyseliny.

Nedetekované toxiny by vám zničily ledviny a játra. A pak je tu ještě jeden vedlejší efekt: kdybyste jedli příliš mnoho bioluminiscenčních potravin, mohli byste začít sami svítit. Ano, doslova byste se stali živým světlem.

Ve filmu to vypadá krásně, jak Na’vi v noci září. V realitě by to znamenalo, že jste sežrali tolik geneticky modifikované stravy, že vám to změnilo metabolismus.

A co těch pár dobrých zpráv?

Není to ale jen hrůza. Gravitace na Pandoře by byla o 20 % slabší než na Zemi. Takže byste dokázali skákat výš a běhat rychleji. To je příjemné, že?

A pokud byste se naučili jezdit na Ikranovi – těch létajících ještěrech – mohlo by to být docela cool. Dokud by vás nezabila radiace, případně voda, vzduch nebo sopky. Vyberte si.

Proč tedy Na’vi přežívají a vy ne?

Protože jsou evolučně přizpůsobení. Za miliony let by mohly vzniknout formy života, které dokáží metabolizovat xenon, vydržet kyselou vodu a fungovat v radioaktivním prostředí.

Jako například extremofilní bakterie na Zemi, které žijí v kyselých jezerech, horkých pramenech, a dokonce uvnitř jaderných reaktorů. Život si najde způsob – ale vy konkrétně byste měli smůlu.

Alfa Centauri je blízko, ale ne dost blízko

Systém Alfa Centauri je zajímavý i z jiného důvodu – je to náš nejbližší mezihvězdný soused. Podle českého portálu VTM.cz se nachází zhruba 4,3 světelného roku od nás. Alfa Centauri A a B obíhají kolem sebe ve vzdálenosti 23 astronomických jednotek (což je zhruba jako Saturn od Slunce), a Proxima Centauri obíhá mnohem dál – asi 8 200 AU od nich.

NASA dokonce zvažuje vyslání mezihvězdné sondy k Alfa Centauri v roce 2069, což by bylo u příležitosti stého výročí prvního přistání na Měsíci. S dnešní technologií by taková sonda trvala tisíce let, než by tam dorazila. S novou technologií možná „jen“ sto let.

Takže ano, Pandora by teoreticky mohla existovat. Alfa Centauri má podle nedávných pozorování z teleskopu Jamese Webba dokonce kandidáta na exoplanetu. Ale i kdyby tam byla, nebyla by to ta krásná, přívětivá džungle z filmu.

Takže ne, nechtěli byste tam žít

Pandora v Avataru je krásná v kinematografii Jamese Camerona. Je to vizuálně ohromující svět plný magie, kde můžete létat na dracích a propojit se s přírodou skrze genetický kabel v copánku.

Ale fyzika je krutá. V realitě by Pandora byla toxický, radioaktivní, vulkanicky aktivní měsíc s kyselými oceány, třemi slunci a nulovým spánkem. Skafandr by byl vaším nejlepším přítelem. A kdybyste ho sundali i jen na chvíli, byla by to vaše poslední chvíle.

Takže až příště budete sledovat Avatar a pomyslíte si „chtěl bych tam žít“, vzpomeňte si: Ne, fakt ne. I ta nejkrásnější sci-fi planeta musí někdy zůstat jen sci-fi.

Zdroje: WhatIfShow, Astro, VTM, Astro