Kreacionistu potkati… (a přežít to ve zdraví)

„A pak Ježíš šel a přinesl mrkev… a řekl ‚Pohleďte, neboť toto jest mrkev.‘ a všichni věděli, že je to tak, protože to bylo oranžové, se zeleným vrškem.“

— Rowan Atkinson, divadlo Bostonské university

Když vás mezi kečupy zasáhne otázka věků

Představte si normální brigádní den. Skládáte kečupy do regálu v Makru. Možná přemýšlíte o večeři, o víkendu, nebo prostě o ničem. A pak se za vámi ozve:

„Že jsme nevzešli z opice, že je to blbost?“

Moment zastavení. Půl pohybu. Otočení se. A tam stojí starší pán s řidčími vlasy a vousy v saku z dob, kdy ještě neexistovalo Makro, a usmívá se na vás. Očekává reakci. Tohle není běžná konverzace mezi regály. Tohle je poznávací znamení kreacionisty. A jestli jste to ještě nezažili, věřte, že je to zážitek.

Co vlastně kreacionismus je (a co není)

Než pokročíme dál, pojďme si ujasnit, o čem mluvíme. Kreacionismus není jedna věc. Je to spektrum postojů, které spojuje jedna základní myšlenka: svět nevznikl náhodou, ale byl stvořen.

Ale tady to končí. Potom máte totiž:

Biblický kreacionismus – Ten si myslí, že Bůh stvořil svět doslova za šest 24hodinových dnů před několika tisíci lety. V Česku ho popularizoval především Pavel Kábrt (ano, přesně ten pán ve starém saku), který od devadesátých let provozuje portál kreacionismus.cz a překládá zahraniční články (podle Wikipedie).

Inteligentní design (ID) – Sofistikovanější varianta, která se snaží vypadá vědecky. Neříká nutně „Bůh to udělal“, říká „někdo to musel naplánovat“. Ten někdo může být Bůh, mimozemšťané, univerzální inteligence, cokoliv. ID se objevil v 80. letech, když Nejvyšší soud USA v roce 1987 zakázal učit „vědecký kreacionismus“ na školách jako náboženství (podle Sisyfos.cz).

  Cíle vás ničí. Systémy vás zachraňují

Teistická evoluce – Kompromis. Evoluce existuje, jen ji řídil Bůh. Tohle vlastně většině vědců nevadí, protože si tomu můžete věřit a pořád normálně dělat vědu.

Problém je v argumentaci

Teď přichází na řadu knížečka. Pan Kábrt totiž za svého života (zemřel v roce 2021 ve věku 72 let) rozdával útlou publikaci s názvem Jak se nezbláznit aneb 33 nebetyčných omylů rozšířených mezi lidmi. Obdarovaný tímto sešitkem si možná slibuje zajímavé čtení. Ale dostane se mu…no, něčeho.

Kniha (pro zjednodušení to tak budeme nazývat) má několik problémů. Zaprvé, žádné grafy, tabulky, diagramy, či nákresy. To by samo o sobě nemuselo být fatální, ale když chcete vyvrátit „tisíce vědeckých studií“, měli byste mít aspoň nějaká data a na něco odkazovat.

Zadruhé, opakující se argument: „všechno je ve skutečnosti zcela jinak“ a „tisíce vědců už dnes prokázali opak“. Jména těch vědců? Pět. Odkazy na jejich práce? Aspoň něco, prosím. Žádné.

Zatřetí, a to je klíčové: argument končil na „tak to prostě je“. Čekáte „protože“, ale nedostaví se. Je to jako kdyby někdo řekl „gravitace neexistuje, protože… no prostě neexistuje“.

Český klub skeptiků Sisyfos to shrnul trefně: „Zastánci ID používají nepřesné argumenty, opomíjejí nebo dezinterpretují nové poznatky, vytrhávají data ze souvislosti.“

Chybějící mezičlánek argumentace

Jedna z kreacionistických námitek je ta o „chybějících mezičláncích“. Prý nejsou žádné fosilie přechodných forem mezi plazy a ptáky, plazy a savci, atd. Problém je, že jsou. Archaeopteryx (plaz s péry). Tiktaalik (ryba se začínajícími končetinami). Ambulocetus (kráčející velryba). A tak se dá pokračovat.

Ale tady je to zajímavé: když tyto fosilie najdeme, kreacionisté řeknou „OK, tak teď máte DVA chybějící mezičlánky – jeden mezi původním druhem a tímhle, a druhý mezi tímhle a novým druhem.“ Je to jako argumentovat, že mezi 1 a 3 není žádné číslo, protože 2 tam prostě neexistuje. A když vám 2 ukážu, řeknete „ale mezi 1 a 2 nic není!“

  10 věcí, které dělají vysoce inteligentní lidé jinak

Je to nekonečná hra, kterou nemůžete vyhrát.

Problém nedostatku informací biogeneze

Vědecké poznání vychází z poznatků reálného světa, které badatelé sestavují dohromady a musí dávat smysl i v kontextu dalších poznatků. Problém počátku samotného počátku života je právě v absenci těchto informací.

To, čeho jsme se zatím dopátrali, jsou přes relativní jednoduchost v kontextu vývoje už velmi pokročilé organismy. Ty jednodušší se nezachovaly ve formě zkamenělin nebo čehokoli podobně konzervovaného. Věda je tu tedy jako vědecký tým, který zkrátka nemá proti pachateli dost důkazů. Jeho schopnosti to ale nijak nediskredituje.

Proč lidé v kreacionismus věří?

Tady je věc, kterou většina ateistů nepochopí: kreacionismus není o vědě. Je o identitě.

Když věříte, že Bible je absolutní pravda, pak evoluční teorie není jen špatná věda. Je to útok na vaši identitu, na váš vztah s Bohem, na celý váš světonázor. Pokud Genesis není pravdivá, co ještě v Bibli není pravdivé? Kde to končí?

Proto nemůžete kreacionistu přesvědčit faktickými argumenty. Protože nehraje stejnou hru jako vy. Vy hrajete „kdo má lepší důkazy“, on hraje „jak zachránit svůj světonázor“.

A tohle není kritika. Je to jen popsání reality. Většina kreacionistů, které potkáte, má předem dané závěry. Diskuse s nimi není o hledání pravdy, je o potvrzení toho, co už vědí. A to je unavující.

Co z toho plyne?

Potkat kreacionistu může být zábava, pokud jste oba přístupní diskusi. Dozvíte se minimálně něco o tom, jak mohou druzí přemýšlet. A to není k zahození. Ale pokud očekáváte, že změníte něčí názor faktickými argumenty, připravte se na zklamání. Neměníte názor. Měníte identitu. A to je mnohem těžší.

Evropská unie to formulovala docela jasně v roce 2007: „Kreacionismus v jakékoli své formě, včetně ID, není založen na faktech, nepoužívá jakékoli vědecké dedukce a jeho obsah je zoufale neadekvátní pro vyučování vědeckých předmětů“ (podle zprávy podvýboru pro kulturu, vědu a vzdělání).

  Jak David Koresh dovedl 80 lidí k tomu, aby s ním shořeli zaživa

To ale neznamená, že kreacionisté jsou hloupí. Znamená to jen, že hrají jinou hru. A dokud to nepochopíme, budeme pořád jen mluvit kolem sebe. Takže až vás příště mezi regály osloví člověk s otázkou o opicích, usmějte se, odpovězte slušně, a připravte se na zajímavý zbytek dne.

A pak si sednout, udělat kafe, a prolítnout očima to, co vám dá. Třeba se dozvíte něco zajímavého. Třeba ne. Ale určitě to nebude nuda.

Zdroje: Wiki, Sisysof, Kreacionismus, ID