Kde chcete zestárnout? Aneb 10 zemí, ve kterých se seniorům daří

Máte už plán, kde strávíte důchod? Ne? Tak se přidejte ke klubu. Většina z nás nepřemýšlí o stáří, dokud nám není aspoň padesát. A když už nad tím začneme přemýšlet, obvykle nás to spíš děsí než těší a hlavní otázkou je JAK v něm přežít. Ale co kdyby důchod mohl být jedna z nejlepších etap života?

Kanál Alux.com sestavil žebříček deseti zemí, kde se stárne nejlépe. Kritéria zahrnovala ekonomickou stabilitu, zdravotní péči, délku dožití a celkovou kvalitu života pro seniory. Pojďme se podívat, co udělalo tyto země výjimečnými – a jestli za tím není něco víc než jen statistiky.

Když svět šediví rychleji, než tušíme

Než se ponoříme do konkrétních zemí, stojí za to udělat si malou demografickou rozcvičku. Podle Světové zdravotnické organizace se do roku 2050 zdvojnásobí počet lidí starších 60 let na 2,1 miliardy. Ještě dramatičtější je nárůst věkové skupiny 80+, která se během stejného období ztrojnásobí na 426 milionů. V roce 2050 bude jeden ze šesti lidí na planetě starší 65 let, zatímco v roce 2019 to byl jeden z jedenácti. A lidé nad stovku, kteří dříve byli vzácností, jsou jednou z nejrychleji rostoucích demografických skupin.

Tady nejde o nějakou anomálii, kterou můžeme ignorovat. Jak poznamenávají výzkumníci z OSN, populační stárnutí je nevratný globální fenomén – přirozený důsledek demografické transformace, kdy lidé žijí déle a mají méně dětí. A není to jen problém „rozvinutých“ zemí. Do roku 2050 bude 80 % starších lidí žít v zemích s nízkými a středními příjmy.

Švédsko: Zlatý standard stárnutí

Na prvním místě žebříčku se usadilo Švédsko, a není to poprvé, co tato severská země vyhrává nějaký „quality of life“ konkurz. Podle dostupných zdrojů je 85 % Švédů nesmírně spokojených s tím, že žijí právě tam, a nevyměnili by to za žádnou jinou zemi.

Co dělá Švédsko tak atraktivním pro seniory? Nejde jen o kvalitní sociální systém nebo zdravotní péči. Studie citovaná Aluxem ukazuje, že Švédové vedou i z „emocionálního“ hlediska – pocity radosti, hrdosti, odpočinku a naplnění jsou u nich častější než bolest, smutek nebo starost.

Tady se dostáváme k zajímavému psychologickému bodu. Výzkumy publikované v časopisech jako Journal of Economic Behavior & Organization ukazují, že kvalita života ve stáří nesouvisí jen s ekonomikou nebo zdravotnictvím státu. Subjektivní pocit spokojenosti závisí na mnoha faktorech – od sociálních vztahů přes smysluplné aktivity až po schopnost udržet si nezávislost. Švédsko evidentně umí tyto podmínky vytvořit.

Norsko, Německo a další „těžké váhy“

Druhé místo patří Norsku s téměř nulovou nezaměstnaností (méně než 2 %) a jedněmi z nejvyšších mezd na světě. Společně s Lucemburskem a Německem také vede v HDP na hlavu a kvalitě vody.

Třetí Německo vyniká v Global Age Watch Indexu mezi všemi zeměmi G20 a patří k zemím s nejlepším vzděláním, příjmy a délkou dožití. Alux zmiňuje, že 93 % Němců je spokojených s kvalitou vody – což zní triviálně, dokud si neuvědomíte, jak přístup k čisté vodě ovlivňuje zdraví i psychickou pohodu.

Čtvrté místo obsadilo Nizozemsko – sociálně tolerantní země s vysokým indexem well-beingu. Následuje Kanada na pátém místě, která exceluje v transparentnosti vlády, občanských i ekonomických svobodách.

Švýcarsko na šestém místě nabízí seniorům spoustu příležitostí pro psychologickou pohodu, i když je to jedna z nejdražších zemí k životu. Sedmý Nový Zéland má jednu z nejnižších stop chudoby mezi důchodci na světě díky důrazu vlády na „adekvátnost penzí“.

Zajímavější volby: USA, Island, Japonsko

Osmé místo Spojených států možná někoho překvapí. Alux zde ale upozorňuje na klíčový faktor: pokud jste během života vydělali slušné peníze a investovali do indexových fondů, může to být pro penzi skvělé místo. Ovšem – a to je velké „ovšem“ – vaše zkušenost koreluje s vaším příjmem. Bohatí mohou strávit důchod kdekoli. Pro střední třídu už to platit nemusí.

Island na devátém místě nabízí jeden z nejlepších zdravotních systémů na světě a nízkou úroveň znečištění. Priorita veřejné dopravy před osobní také vytváří bezpečnější prostředí pro seniory a obecně lidi s menší mobilitou. A zajímavost: 81 % Islanďanů hlásí dobré zdraví – což je neuvěřitelně vysoké číslo.

První desítku uzavírá Japonsko. Přestože má druhou nejvyšší délku dožití na světě, umístilo se „jen“ na desátém místě. Země vycházejícího slunce čelí obrovské demografické výzvě – čtvrtina populace je už teď starší 65 let a do roku 2050 to má být 40 %. Problém přitom není v tom, že lidé žijí dlouho, ale že vláda a společnost musí zvládnout péči o tak velké procento starší populace.

Co dělá stárnutí šťastným?

Tady nastává zajímavá otázka: stačí jen žít v „té správné“ zemi?

Psychologický výzkum naznačuje, že ne. Studie publikované v odborných časopisech jako Aging & Mental Health ukazují, že smysluplnost života (purpose in life) je pro zdravé stárnutí klíčová. Lidé, kteří mají jasný důvod vstávat ráno – ať už jde o dobrovolnictví, koníčky, nebo péči o vnoučata – vykazují lepší zdravotní výsledky a vyšší spokojenost. Na druhé straně pokud vám dělá „společnost“ jen sezení u televize a negativní přístup k životu, zestárnete bez problémů už kolem čtyřicítky.

Zajímavý je také výzkum z Finska zveřejněný v British Medical Journal, který sledoval lidi během přechodu do důchodu. Ukazuje, že celková spokojenost se životem po odchodu do důchodu mírně roste – ne dramaticky, ale konzistentně. Největší nárůst byl v pocitu „lehkosti“ života (easiness), následovaný štěstím a zajímavostí. Nejmenší změna pak nastala v oblasti sociálních vztahů.

To naznačuje něco důležitého: odchod do důchodu není automaticky „úžasný“ ani „hrozný“. Je to přechod, který vyžaduje adaptaci a připravenost. A to, jak dobře se adaptujete, závisí na mnoha faktorech – od finančního zabezpečení přes zdraví až po vaši schopnost najít nové smysluplné aktivity.

Paradox úspěšného stárnutí

Existuje ale i zajímavý kritický hlas. Studie publikované v časopisech jako Age and Ageing upozorňují, že současná „mantry“ úspěšného stárnutí – buď aktivní, buď sociální, udržuj se fit, vypadej mladě – mohou vytvářet nový typ tlaku. Jako kdyby stárnutí bylo soutěž, kterou můžete „prohrát“, pokud nejste dost vitální nebo společenští.

Tento narativ o „pozitivním stárnutí“ tak má své stinné stránky. Co s lidmi, kteří nemohou nebo nechtějí dodržovat tyto ideály? Jsou automaticky neúspěšní? Badatelé volají po holistickém přístupu, který respektuje různorodost a kulturní rozdíly v tom, co znamená „dobře zestárnout“.

Takže… kam?

Zpátky k původní otázce: kde chcete zestárnout?

Z žebříčku vychází, že Švédsko, Norsko nebo Německo jsou skvělá volba – pokud můžete emigrovat a máte finanční rezervy. Ale realita většiny z nás je taková, že zestárneme tam, kde žijeme teď. A to není nutně špatně.

Výzkumy naznačují, že kvalita stárnutí více závisí na tom, jak stárnete, než kde. Udržování sociálních vztahů, fyzická aktivita (i jen deset minut týdně má prokazatelný efekt na spokojenost), smysluplná činnost a určitá míra nezávislosti – to jsou faktory, které můžete ovlivnit bez ohledu na zemi.

A ještě jedna perspektiva: starší lidé často reportují vyšší úroveň štěstí než mladší věkové skupiny. Výzkum citovaný na Psychology Today ukazuje, že 76 % lidí ve věku 65-74 let se cítí obecně šťastní – ve srovnání s pouhými 51 % lidí ve věku 25-34 let. Možná je stárnutí přirozeně spojenější se spokojeností, pokud máme základní podmínky naplněné.

Takže ano, můžete snít o důchodu ve Švédsku s dlouhými procházkami po březích fjordů. Nebo můžete pracovat na tom, abyste tam, kde jste, vytvořili podmínky pro důstojné a spokojené stárnutí. Protože ve finále stáří přijde tak či tak. Otázka je, jestli na něj budeme připraveni – a ne nutně v tom finančním smyslu.

Zdroje: Alux, WHO, UN Department of Economic and Social Affairs, Journals of Gerontology, Psychology and Aging journal, Psychology Today