Abramelin: Mystický grimoár, který přivedl Crowleyho k šílenství (a možná i vás)

Představte si, že se někdo pokusí šest měsíců žít v úplné izolaci, denně hodiny v kuse modlit, abstinovat od alkoholu i sexu a celou dobu se soustředit na jediný cíl: vyvolat svého osobního strážného anděla, který mu prozradí tajemství vesmíru. A když to všechno dokončí, může si pro zábavu nechat démony vystoupit jako opice, které pro něj budou žonglovat.

Ne, tohle není scénář mizerného hororu. Tohle je skutečný obsah Knihy Abramelin – jednoho z nejslavnějších a nejkontroverznějších magických textů západního okultismu. A když ho proslavil Aleister Crowley tím, že rituál nikdy nedokončil, stal se z něj legendární grimoire, který dodnes fascinuje všechny esoteriky.

Od středověkého románu k moderní legendě

Abramelin není jenom suchopárná kniha kouzel plná latiny a těžko srozumitelných symbolů. Je to vlastně příběh – taková středověká road movie o německém Židovi jménem Abraham, který v 15. století putoval po světě a hledal skutečnou magii. Po setkání s hordami šarlatánů a nekromantů se dostal až do Egypta, kde potkal skutečného adepta – mága Abramelina, který mu předá „pravou magii“.

Podle akademika Dr. Justina Sledge, specialisty na esoterické dějiny, se text dochoval v asi tuctu rukopisů v různých jazycích – nejstarší německé verze pocházejí z roku 1608, tedy zhruba ze stejné doby jako Malý klíč Šalamounův. Existuje i italská verze a hebrejský překlad první knihy.

Angličtina s problémem

Nejslavnější ale byla francouzská, kterou do angličtiny přeložil okultista S.L. MacGregor Mathers. A právě ta měla jeden zásadní problém: chyběla v ní část magických čtverců a přesný recept na posvátný olej, dnes známý jako „Abramelinův olej“.

Jenže kdo byl vlastně ten Abraham? Existoval vůbec? Překladatelé nedávného vydání tvrdí, že šlo o rabína Yaakova Molina, narozeného kolem roku 1365. Dr. Sledge ale není přesvědčen. Celý příběh putování středověkého žida po známém světě působí spíš jako romantický výmysl. A slavný rabínský učenec Gershom Scholem šel ještě dál – tvrdil, že text nejspíš vůbec nenapsal Žid, ale křesťan s nějakou znalostí hebrejštiny.

Proč? Zaprvé, kniha sice zmiňuje Talmud a kabalu, ale nikdy je necituje. Zadruhé, démonské hierarchie v textu jsou jasně křesťanské, ne židovské. A zatřetí – žádný středověký židovský právní učenec by neřekl: „Oslavujte sabat, ať už židovský nebo křesťanský.“ To je z hlediska židovského práva naprostý nesmysl.

Co je vlastně ve čtyřech knihách?

Kniha Abramelin má čtyři části. První je ten romantický příběh Abrahamova putování. Druhá obsahuje různá kouzla a zaklínadla, která dotyčný po své cestě vyzkoušel – léčení nemocí, ochrana před duchy, dokonce i „nevyhnutelné“ milostné kouzlo (což zní trochu neférově z hlediska souhlasu, že?).

Zajímavé je, že text explicitně neobsahuje antisociální magii – tedy kouzla přímo zaměřená na ublížení lidem. Což je ve srovnání s dalšími okultními grimoáry docela vyjímka.

Třetí a čtvrtá kniha – tam teprve začíná to zajímavé. A taky to nejkontroverznější.

Třetí kniha: Operace Holy Guardian Angel

Tohle je ten slavný 18měsíční rituál pro vyvolání „strážného anděla“. Ne, není to žádný roztomilý baculatý andílek s křídly. V západním okultismu představuje Holy Guardian Angel (HGA) vaši vyšší bytost, dokonalou verzi vás samotných – něco jako spirituální doppelgänger, který ví všechno, co vy ne.

Crowley z toho udělal základ své filosofie Thelémy – podle něj totiž kontakt s HGA odhaluje vaši „pravou vůli“, tedy váš životní účel. Ale k tomu se dostaneme.

Co je na Abramelinově rituálu zvláštní? Na rozdíl od většiny ceremoniální magie 15.-17. století vyžaduje minimum „rekvizit“. Žádné složité magické kruhy. Žádné sigily a pentakly, které text nazývá „peníze, kterými ďáblové kupují naše duše“. Místo toho: modlitba. Hodiny a hodiny modlitby. Půst. Abstinence. Izolace.

Je to mnohem víc duchovní výcvik než kouzlo. Můžete to dělat venku i uvnitř. Začít ideálně po Pesachu, ale vlastně kdykoliv. Půst je vyžadován jen v některých fázích. Dokonce můžete mít sex – jenže v určitých obdobích rituálu ne. A především: musíte to myslet vážně. Musí to vycházet „z hloubi vašeho srdce“, jak říká text.

Z psychologického hlediska je zajímavé, že koncept HGA má paralely v židovské mystice. Existuje třeba „Sar ha-Torah“ – anděl Tóry, kterého můžete vyvolat, aby vám okamžitě zjevil rabínské znalosti (což zní jako skvělá zkratka pro každého, kdo někdy musel studovat Talmud osm hodin denně a v ješivě). A v kabalistických textech se objevuje „selem“ – vaše dokonalá astrální podoba, něco jako duchovní dvojče.

Jsou tyto koncepty historicky spojené s Abramelinem? Dr. Sledge si myslí, že spíš ne – podobnost je spíš typologická než historická. Ale fascinující to je.

Čtvrtá kniha: Magické čtverce a démonské žonglování

Poté, co úspěšně navážete kontakt s vaším HGA, přichází na řadu ta pravá zábava: ovládání démonů. A tady se Abramelin opravdu rozjede.

Démonská hierarchie v textu vypadá jako středověká feudální struktura – králové, vévodové, sluhové, sluhové sluhů. Mnozí démoni jsou známí z jiných textů (jako je Menší klíč Šalamounův), ale tady mají podivná jména. Například „Cohen“ (kněz), „Nagid“ (vůdce), „Nasi“ (prezident) – což jsou pro démony hodně divná jména. Další se jmenuje „Neshama“ (duše) nebo dokonce „Soterion“ (řecky Lspása“). Jako by si někdo dělal srandu.

Jakmile je vyvoláte (což už v tomto bodě vyžaduje jen poprosit – žádné kruhy, žádné sigily), můžete je pomocí magických čtverců přimět dělat prakticky cokoliv. Tyto čtverce obsahují hebrejská slova, která se dají číst různými směry – podobně jako slavný SATOR čtverec z antiky.

A co můžete dělat? No… prakticky všechno. Létat na oblaku (slovo „anan“ = oblak). Objevovat budoucnost. Pracovat s hornictvím. Úspěšnou alchymii. Proměňovat lidi ve zvířata. Nacházet poklady. Léčit nemoci. Způsobovat nemoci (hele, není to dokonalé). Vydělávat peníze. A samozřejmě – přivolat duchy, aby se objevili jako opice, hráli hudbu a žonglovali pro vás.

Jo. Duchové-opice-žongléři. To je skutečně v knize.

Crowley a Boleskine: když se rituál pokazí

Když se řekne Abramelin, většina lidí si vybaví Aleister Crowley. Ten famózní okultista, známý jako „nejhříšnější muž světa“, se rozhodl rituál provést v roce 1899 v domě Boleskine u jezera Loch Ness ve Skotsku. Proč právě tam? Protože k rituálu potřebujete izolované místo s dveřmi směřujícími na sever a terasou pokrytou říčním pískem, kde se mohou shromažďovat duchové. Boleskine splňoval všechny požadavky.

Crowley začal, ale pak ho přerušila svatba s Rosou Kellyovou. A jak tvrdí legenda, to zlo, které vyvolal, ale nedokázal zapudit, tam zůstalo. Dům měl smůlu – požáry, sebevraždy, tragédie. Crowleyho vlastní správce domu Hugh Gillies údajně ztratil dvě děti za velmi podivných okolností.

Později dům vlastnil Jimmy Page z Led Zeppelin, další obdivovatel okultismu. A ano, i za jeho éry tam prý věci nebyly v pořádku. Dům několikrát shořel a v současnosti prochází rekonstrukcí.

Opravdu neúspěch?

Jenže – a tady to začíná být zajímavé – tvrzení, že Crowley rituál „nezvládl“, je neúplné. Jak píše současný badatel Duncan Evans, Crowley Abramelinův rituál ve skutečnosti dokončil mnohokrát a v několika formách. Dokonce jej přepracoval do své vlastní verze nazvané „Liber Samekh“ a kontakt s HGA se stal základním kamenem jeho nauky Thelémy.

Takže možná ten dům není prokletý Crowleyovými nedokončenými rituály. Možná je to jen dobrý příběh.

Psychologické nebezpečí: když splyne fantazie s realitou

Příběh má ale stránku, o které se mluví mnohem méně: podle českého psychologa a historika Milana Nakonečného může praktikování magie vést k vážným duševním poruchám, zejména schizofrenii. Proč? Protože vede ke splývání reality a světa přízraků.

Nakonečný v rozhovoru pro INFO.CZ zmiňuje případ bavorského chemika L. Staudenmairera, který před sto lety zkoušel experimentálně klasické magické rituály. Při jedné procházce v lese začal vidět „různé šklebící se přízraky záhadných bytostí“. Znal i jednoho českého praktikujícího, který byl z výsledků evokace tak zděšený, že se stal „zapřisáhlým marxistou“ – protože kdyby sám sebe nepřesvědčil, že platí marxismus-leninismus, nemohl by s tím žít.

Abramelinův rituál má všechny znaky toho, co psychologie nazývá „myšlenkovou reformou“ nebo v lidové řeči „vymývání mozku“: izolace (18 měsíců), manuální práce, intenzivní studium, spánková deprivace (ranní modlitby), půst, chvála (od vašeho HGA). To všechno jsou techniky, které skutečně mohou měnit vědomí – ale ne nutně bezpečným způsobem.

Je to židovské, nebo křesťanské? A je to vůbec skutečné?

Jeden z největších paradoxů Abramelinu: má židovské prvky (hebrejská slova, zmínky o kabale), ale působí křesťansky. Například koncept, že andělé jsou „strážci národů“ místo jednotlivců, je křesťanský, ne židovský. A ta podivná ekumenická nota „oslavujte jakýkoliv sabat“? Žádný středověký rabín by to neřekl.

Dr. Sledge se domnívá, že text napsal křesťan s nějakou znalostí hebrejštiny někdy koncem 16., začátkem 17. století – ne učený rabín z počátku 15. století. Důkazy? Hebrejská slova v magických čtvercích jsou někdy pomíchaná. Například čtverec pro výrobu chleba začíná na „yayin“ (víno), zatímco čtverec pro víno začíná na „lechem“ (chléb). Oops. Kdyby to psal rabín, tohle by se nestalo.

Takže Abramelin nejspíš není židovský text. Je to křesťanský grimoár, který si půjčuje židovský kabalistický přebal, aby vypadal tajemněji a starší, než je.

Má to smysl i dnes?

V roce 2016 vyšel irský horor „Temná píseň“ („A Dark Song“), který zobrazuje Abramelinův rituál pravděpodobně nejrealističtěji, jak to bylo kdy ve fikci provedeno. Hlavní hrdinka podstupuje proces, aby se setkala se svým zabitým dítětem. Film zachycuje psychologickou náročnost rituálu – izolaci, únavu, pochybnosti, strach.

A to je možná ten klíč k pochopení Abramelinu. Není to „kouzelná“ kniha v tom smyslu, že bychom s ní měli vyvolávat démony a létat na oblacích. Je to psychologický nástroj – intenzivní duchový cvičení, které přes modlitbu, meditaci a sebeomezení mění vědomí.

Kontakt s HGA? Z psychologického hlediska je to něco jako setkání s vaším „vyšším já“ nebo „ideálním ego“. Démoni? Možná to jsou pouze projekce vašich potlačovaných myšlenek. Magické čtverce? Mantry pro soustředění mysli.

Takže funguje to? No… záleží, co tím myslíte. Pokud čekáte, že se před vámi zhmotní andělé a démoni budou žonglovat jako opice, pravděpodobně budete zklamaní (nebo dokonale šílení). Pokud hledáte nástroj pro radikální introspekci a osobní transformaci, pak možná ano.

Ale mějte se na pozoru: 18 měsíců izolace, modlitby a půstu není žádná sranda. A historické případy ukazují, že to může vést k psychologickým problémům, pokud nevíte, co děláte.

Závěr: Magická kniha nebo psychologický experiment?

Abramelin je fascinující hybrid. Je to středověký románový příběh, křesťanský grimoár s židovskými prvky, ceremoniální manuál bez ceremoniálních nástrojů a psychologický nástroj zabalený do nadpřirozeného balicího papíru.

Je pravděpodobné, že v 15. století žádný Abraham neputoval do Egypta. Stejně tak, že autor textu byl křesťan, ne rabín. A je pravděpodobné, že magické čtverce nespustí démony, kteří pro vás budou dělat show jako Cirque du Soleil.

Ale zároveň… Crowley z toho udělal základ celé náboženské filosofie. Film o tom fascinuje moderní diváky. A lidé ho stále praktikují, i když vědí, že je to nejspíš fantazie.

Možná proto, že hluboko uvnitř všichni chceme věřit, že existuje způsob, jak se spojit s naší „vyšší verzí“. Že slovy Akt X: „Někde tam venku je pravda.“. A že i když démoni-opice-žongléři nejsou reální, cesta k nim možná stojí za to.

Jen si dejte pozor na Boleskine. Tam to opravdu nevypadá dobře.

Zdroje: YouTube, Wiki, OEITH, Info, FarOutMagazine