Deset let jako minimalista: Lekce, které se nedají koupit

Představte si, že děláte něco deset let. Deset let. To není žádný týdenní pokus o změnu životního stylu, žádný novoroční předsevzetí, které vydrží do února. To je celá dekáda. A přesně tak dlouho už někteří lidé žijí jako minimalisté – s vědomým rozhodnutím vlastnit méně věcí a soustředit se na to, na čem opravdu záleží.

Takže co se dá naučit za deset let s prázdnými policemi a šatníkem, který by se vešel i do ruksaku? Ukázalo se, že docela dost. A není to jen o tom, že máte míň bordelu. Je to o tom, jak vás ten bordel – nebo spíš jeho absence – mění uvnitř.

Nadšení vyprchá, hodnota zůstává

Pamatujete si ten pocit, když jste poprvé objevili něco, co vám změnilo život? Třeba první dobrá kniha o psychologii, nebo když jste zjistili, že existuje způsob, jak dělat ty věci, které vás baví, a ještě za to brát peníze. Ten první týden minimalismu je přesně takovej.

Člověk najednou vidí svět jinak. Všude samý reklamní billboardy, které mu říkají, co potřebuje. Kamarádi, co kupují věci, které nepotřebují, za peníze, které nemají. A vy máte najednou pocit, že jste ve hře našli tajnou místnost, o které nikdo jiný neví.

Ale pak to nadšení opadne. Minimalismus se stane normou. A to je vlastně v pořádku. Protože i když už se každé ráno nebudíte s pocitem, že jste objevili světlo, ty změny v perspektivě zůstávají. Vaše hodnoty se posunuly. Váš pohled na úspěch je úplně jiný. Prostě už nejste ten samý člověk, co předtím.

Výzkum Kasey Lloyd a kolegů publikovaný v International Journal of Applied Positive Psychology v roce 2020 ukázal, že všichni minimalisté v jejich studii reportovali různé benefity pro well-being – od autonomie a kompetence přes mentální prostor až po pozitivní emoce. Není to o tom euforickém pocitu na začátku. Je to o dlouhodobé změně toho, jak fungujete.

Nemusíte si vzít minimalistu

Tahle obava je legitimní. Řeknete lidem, že jste minimalista, a oni si představí, že budete chtít bydlet v prázdným bytě s jedním talířem a dvěma ponožkami. A pak si říkáte: najdu vůbec někoho, kdo to bude sdílet se mnou?

Pravda je, že nepotřebujete partnera, který je taky minimalista. Potřebujete partnera, který je otevřený myšlence, že možná nepotřebujete dvanáct párů bot. Který vás nebude soudit za to, že na každé fotce máte stejnou košili. Který prostě přijme, že to je součást toho, kdo jste, ale není to vaše celá identita.

Protože minimalismus není náboženství. Není to identita, kterou musíte tahat všude s sebou jako transparent. Je to prostě způsob, jak žijete. A pokud najdete člověka, kterýmu na vás záleží, bude mu úplně jedno, kolik věcí vlastníte.

Méně věcí = méně času s úklidem

Tohle zní triviálně, ale není. Když máte míň věcí, trvá vám míň času uklidit. To je matematika. Dvacet třicet minut týdně na celý byt versus dvě hodiny nebo víc. Násobte to padesáti týdny v roce. To je sto hodin ušetřeného času ročně. Sto hodin.

Představte si, co byste mohli dělat se stovkou hodin navíc. Naučit se něco nového. Trávit čas s lidmi, na kterých vám záleží. Nebo prostě nic nedělat, což je taky legitimní volba.

A pak je tu ten klid v hlavě, když máte čistý prostor. Studie Chae a Zhu z roku 2014 publikovaná v Journal of Consumer Research ukázala, že nepořádek v prostředí vede k selhání seberegulace. Jinými slovy: bordel kolem vás z vás dělá méně funkční verzi vás samých.

Takže když někdo řekne „počkej, až budeš mít děti,“ jo, pravděpodobně budete mít víc věcí. Ale pořád můžete být velmi minimalističtí v tom, co do domu pustíte. Protože jinak to velmi rychle uteče.

Upgradujeme moc často

Tohle je past, do které spadnou všichni. Firmy jsou na to expert – přesvědčit vás, že potřebujete každý rok nový telefon, každé dva roky nový notebook, novou kuchyňskou elektroniku, protože ta stará už má tři roky a to je v technologickém světě jako pravěk.

Ale opravdu potřebujete ten upgrade? Vylepší vám ty extra pixely, jiný tlačítka a nový elegantní design život? To je na vás. Ale možná zjistíte, že telefon nebo notebook, který máte teď, vám vyhovuje úplně perfektně.

Tohle je těžký hlavně pro lidi, kteří pracují s technologiemi. Každý rok nová kamera. Každých šest měsíců nový telefon. A je snadný se nechat strhnout marketingem, který vám říká, že bez toho nejnovějšího modelu jste zastaralí.

Ale pak si něco uvědomíte: ten telefon vás většinou jen rozptyluje. Kamerové vybavení může být nástroj pro vaši práci, ale telefon? Ten většinou jen vysává váš čas a pozornost. Takže proč do něj investovat víc peněz, aby vás rozptyloval ještě víc?

Minimalismus nevyřeší všechny vaše problémy

Tohle je drsné probuzení. Hlavně po tom prvním vzrušení z minimalismu, když si myslíte, že jste konečně našli odpověď na všechno. A pak zjistíte, že ne, minimalismus nevyřeší každý váš problém.

Za posledních deset let se můžete potkat se vším – od těžké úzkosti přes vyhoření až po opravdu těžké konverzace s lidmi, na kterých vám nejvíc záleží. To je prostě součást života. A minimalismus vás před tím neochrání.

Co ale minimalismus udělá, je že vám pomůže zaměřit se na to, co je opravdu důležité. Když procházíte těžkým obdobím, víte, že nemusíte být tak zaměření na dosažení X, Y a Z. Můžete zpomalit. Můžete se soustředit na své mentální zdraví. Protože nejste zavalenými věcmi a závazky, které si myslíte, že musíte splnit.

Systematická review literatury publikovaná v Journal of Positive Psychology v roce 2021 zkoumala vztah mezi dobrovolnou jednoduchostí (voluntary simplicity, jiný název pro minimalismus) a well-being, tedy osobním pocitem spokojenosti. Z 23 empirických studií vyšel konzistentní pozitivní vztah. Mechanismy, které tento vztah vysvětlují, zahrnují kontrolu konzumních tužeb a uspokojení psychologických potřeb.

Přestanete to řešit

Mám si nechat manuál k topinkovači? Co knížky? Co vázu, kterou mi dala máma na Vánoce?

Tohle je paralýza analýzou. Vytváříte si otázky, abyste se vyhnuli těm opravdu těžkým rozhodnutím. Protože když se sami sebe zeptáte, co je nejhorší scénář, pokud se toho zbavíte, většinou zjistíte, že ten nejhorší scénář není tak hrozný.

Uživatelskou příručku najdete na internetu jedním googlením.  Knížky si můžete koupit znovu, třeba v elektronické verzi. Váza od mámy, ok, ta by mohla být problém, ale většinu těchto věcí můžete nahradit.

Takže rada zní: přestaňte to řešit. Začněte jednat. Mámě se můžete omluvit později.

Dárky jsou najednou jednodušší

Když má vaše rodina sedm dětí a většina z nich už má partnery, najednou máte spoustu lidí, kterým musíte koupit dárky. Takže začnete dělat tajného Ježíška. Vytáhnete jméno jednoho člověka z klobouku a budete mnohem cílenější.

A taky: když lidi vědí, že jste minimalista, přestanou vám kupovat náhodný kraviny. Přátelé a rodina vědí, že oceníte zážitky. Možná láhev whisky, možná víno, možná kafe. Tohle jsou věci, které si opravdu užijete a nebudete se pak cítit provinile, když se zbavíte něčeho, co jste nechtěli.

Odpoutání se od věcí vás obrní

Vzpomínáte si, když vám něco záleželo tak moc, že když se to rozbilo, cítili jste se opravdu špatně? Třeba oblíbený hrnek. Nebo auto, které jste si škrábli.

Když se odpoutáte od fyzických věcí, zjistíte, že se vás moc nedotkne, když se něco rozbije. Zaprvé: můžete si to nahradit, protože nejste finančně zruinovaní. Zadruhé: věci už pro vás nejsou tak důležité jako lidé. A to je osvobozující.

Neznamená to, že budete ke všemu lhostejní. Znamená to, že vaše priority jsou jasné. A rozbití sklenice není konec světa.

Minimalismus je praxe, ne cíl

Tohle je něco, co se nedá pochopit po týdnu nebo měsíci. Pochopíte to po letech. Váš život se mění. Stěhujete se. Usadíte se s někým. Cestujete. A s každou změnou se mění i věci, které potřebujete.

Možná budete mít děti a budete potřebovat víc věcí. Možná děti odrostou a budete mít zase míň. Minimalismus není o dosažení nějakého magického čísla vlastněných věcí. Je o neustálém ptání se: potřebuji tohle? Slouží mi tohle? Odpovídá tohle tomu, kde jsem teď v životě?

Když budete pokračovat v kladení těchto otázek, můžete pokračovat v životě, který je vaším skutečným cílem. A to je celý smysl. Ne perfektní prázdný byt. Ale život, který žijete s jasným vědomím odkud a kam.

Co si z toho odnést?

Takže ať už praktikujete minimalismus týden, nebo deset let, lekce jsou podobné. Nadšení vyprchá, ale hodnota zůstane. Nemusíte najít partnera minimalistu. Budete uklízet míň. Přestanete upgradovat všechno. Zjistíte, že to nevyřeší všechny problémy. Přestanete to přemýšlet. Dárky budou jednodušší. Budete méně připoutaní k věcem. A zjistíte, že minimalismus není cíl, ale neustálá praxe.

A možná je to to nejdůležitější: minimalismus není o věcech. Je o prostoru. Prostoru v bytě, prostoru v kalendáři, prostoru v hlavě. Prostoru pro to, co opravdu chcete dělat, s kým chcete být, a jak chcete žít.

Protože na konci dne není důležité, kolik věcí vlastníte. Důležité je, jestli vám ty věci – a ten životní styl – opravdu slouží ony vám, nebo vy jim. Pokud to první, pak děláte všechno správně.

Zdroje: Youtube, SpringerNature, TaFOnline