15 knih, které vás udělají chytřejší. Anebo ne?

„Čtení je nezbytné pro ty, kdo chtějí povstat nad obyčejnost,“ řekl Jim Rohn. Kanál Alux.com sestavil seznam 15 knih, které by měly zvýšit vaši inteligenci. Podle videa mají pravidelní čtenáři rozsáhlejší slovní zásobu, hlubší porozumění všem typům témat a situací, a dokonce vyšší úrovně emoční inteligence.

Ale počkat. Udělá vás čtení skutečně chytřejšími? A pokud ano, je to díky obsahu těch knih, nebo prostě proto, že váš mozek dělá nějakou neuroplastickou gymnastiku? Pojďme se podívat na těch 15 knih – a pak na to, co o čtení a inteligenci říká věda.

Od Napoleona Hilla po rasismus v Americe

Alux začíná silným úderem: Myšlením k bohatství od Napoleona Hilla. Klasika osobního rozvoje z roku 1937, která zkoumá psychologickou sílu myšlení a mindset potřebný pro pokrok v profesním a osobním životě. Podle videa jde méně o to, jak získat peníze, a více o pochopení faktorů, které někoho dělají úspěšným.

Pak tu máme 4hodinový pracovní týden Tima Ferrise – průvodce, jak získat víc času a finanční nezávislost. Umění války od Sun Tzu, knihu o lidském konfliktu aplikovatelnou na byznys i interpersonální vztahy. Myšlení rychlé a pomalé Daniela Kahnemana o dvou systémech myšlení – rychlém a pomalém (neke).

Stručná historie téměř všeho od Billa Brysona se ponoří do vědy a kosmu. Jak z dobré firmy udělat skvělou od Jima Collinse zkoumá, co dělá vynikající organizace. Síla zvyku od Charlese Duhigga vysvětluje, proč máme návyky a jak je změnit.

Mysli jako freak od Levitata a Dubnera učí, jak zamítnout konvenční moudrost. Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci od Yuvala Noaha Harariho vypráví příběh lidstva. Chytřeji, rychleji, lépe: Tajemství výkonnosti v životě i byznsu, opět od Duhigga, se zaměřuje na produktivitu.

Stručné odpovědi na velké otázky Stephena Hawkinga se ptají na ty největší otázky vesmíru. Co kdyby? od Randalla Munroeho odpovídá na bizarní hypotetické otázky pomocí vědy. The Emperor of All Maladies od Siddharthi Mukherjee je biografií rakoviny.

Ticho od Susan Cain analyzuje introverzi a extroverzi. Remember od Lisy Genovové zkoumá paměť a zapomínání. A jako bonus, Stamped from the Beginning od Ibrama X. Kendiho o historii rasismu v Americe.

Tak moment. Udělají vás tyto knihy chytřejšími?

Tady nastává zajímavá otázka. Co vlastně znamená „být chytřejší“? Mít víc faktů v hlavě? Rychleji řešit problémy? Lépe rozumět lidem? Podle neurovědců je odpověď komplikovanější, než si Alux myslí. Čtení skutečně mění mozek – ale ne nutně tak, jak si myslíte.

Výzkum publikovaný v časopise Brain Connectivity ukázal, že čtení románu může vést ke zvýšené konektivitě v oblastech mozku spojených se zpracováním jazyka a porozuměním. A tato konektivita může přetrvávat několik dní po přečtení knihy, což naznačuje dlouhodobé benefity.

Jiná studie z Emory University zjistila, že čtení zvyšuje aktivitu v levém temporálním kortexu – oblasti mozku spojené s recepcí jazyka. To znamená, že čtení podporuje neuroplasticitu – schopnost mozku reorganizovat se tvorbou nových neuronálních spojení.

Neuroplasticita: když mozek cvičí

Neuroplasticita je schopnost mozku adaptovat se a měnit v reakci na nové zkušenosti a učení. A čtení je silný způsob, jak ji stimulovat. Když čteme, náš mozek je aktivně zapojen do zpracování a porozumění textu, což zahrnuje více kognitivních funkcí – paměť, pozornost, řešení problémů.

Studie publikovaná v Psychological Science prokázala, že pravidelné čtení může zvýšit mozkovou konektivitu a zlepšit celkovou kognitivní funkci. Čím víc čteme, tím víc je náš mozek schopen se adaptovat a růst, což může vést k dlouhodobé kognitivní odolnosti.

Ale tady je háček: nejde jen o to, co čtete. Jde o to, jak čtete.

Výzkum z University of Sussex ukázal zajímavou věc: čtení beletrie konkrétně zlepšuje empatii tím, že čtenářům umožňuje zažít různé perspektivy a emoce. Studie publikovaná v časopise Social Cognitive and Affective Neuroscience zjistila, že čtení o sociálních interakcích aktivuje stejné oblasti mozku jako jejich zažívání v reálném životě.

Jinými slovy: když čtete o tom, jak se někdo cítí, váš mozek to částečně simuluje. Proto čtení beletrie zvyšuje „theory of mind“ – schopnost uvažovat o myšlenkách a pocitech jiných lidí.

Takže… Napoleon Hill vs. neurověda?

Teď se vraťme k té otázce. Udělá vás Myšlením k bohatství chytřejšími? Nebo Sapiens? Nebo Umění války?

Odpověď zní: záleží na tom, co tím myslíte.

Pokud „chytřejší“ znamená „mít víc faktů o historii lidstva“, pak ano, Sapiens vám to dá. Pokud to znamená „rozumět základním principům strategického myšlení“, pak The Art of War může pomoct.

Ale pokud „chytřejší“ znamená „mít flexibilnější, adaptabilnější mozek“, pak skutečně záleží méně na obsahu knihy a více na aktu čtení samotného.

Studie z Columbia University našla pozoruhodnou věc: lidé, kteří neuměli číst, měli třikrát vyšší pravděpodobnost rozvoje demence. Dr. Miguel Arce, který na studii pracoval, vysvětlil: „Zaměřovali jsme se na negramotnost a její vztah k riziku demence i změnám v poznávání v čase.“ Jinými slovy: samotná schopnost číst – bez ohledu na co čtete – vytváří neurální struktury, které chrání mozek.

Co když čtete špatné knihy?

Tady nastává kontroverzní část. Seznam Alux obsahuje několik knih, které jsou… řekněme… diskutabilní.

Myšlením k bohatství je plná survivorship bias a magického myšlení. 4hodinový pracovní týden je skvělá jako inspirace, ale pro většinu lidí těžko aplikovatelná. A Umění války? Používají ji manažeři, kteří se rádi cítí jako Sun Tzu, ale většinou jen mikřomanažují své týmy.

Takže otázka zní: udělá vás čtení špatných knih chytřejšími? Překvapivě… ano. Ale jinak, než byste čekali.

Studie z Charter Research ukázala, že intelektuálně stimulující aktivity – včetně čtení – pomáhají mozku budovat nová spojení a posilovat stará skrze neuroplasticitu. A klíčové slovo je „intelektuálně stimulující“.

To neznamená nutně „akademicky korektní“ nebo „fakticky přesné“. Znamená to „nutí váš mozek přemýšlet jinak“. A v tom je Myšlením k bohatství vlastně docela dobrá – ať už souhlasíte s Hillem nebo ne, nutí vás uvažovat o motivaci, cílech a psychologii úspěchu. Je to stejné jako u čtení příběhů, pokud se chcete stát sami autory. I špatně napsané věci vás něco naučí – a kolikrát víc, než ty dobré nebo průměrné.

Takže co s tím?

Pokud chcete být „chytřejší“, čtěte. Ale nechoďte do toho s naivním očekáváním, že konkrétní kniha vás promění v génia. Výzkum naznačuje několik věcí:

Čtěte různorodě. Mix beletrie a non-fiction dává mozku různé typy stimulace. Beletrie zvyšuje empatii a sociální poznání. Non-fiction buduje faktické znalosti a analytické myšlení.

Čtěte pravidelně. Studie ukázaly, že čtení každý den ve starším věku bylo spojeno s 30% snížením úpadku paměti během pěti let. Jde o konzistenci, ne o intenzitu.

Čtěte aktivně. Neuroplasticita se stimuluje, když se mozek skutečně zapojuje. Pasivní konzumace textu má menší efekt než aktivní přemýšlení, zpochybňování, propojování s jinými nápady.

Čtěte to, co vás baví. Nejlepší kniha je ta, kterou skutečně dočtete. Pokud vás Sapiens nudí, ale Co kdyby od Randalla Munroeho vás baví, čtěte to. Váš mozek získá víc z knihy, kterou čtete se zájmem, než z té, kterou se nutíte „projít“, protože je na nějakém seznamu.

Verdikt: Čtení vás udělá chytřejšími. Ale…

Ano, čtení vás udělá chytřejšími. Ale ne proto, že tyto konkrétní knihy obsahují magické znalosti, které aktivují nějaký „chytřejší“ režim v mozku.

Čtení vás dělá chytřejšími, protože:

• Buduje neuronální spojení skrze neuroplasticitu
• Zvyšuje konektivitu mozku a kognitivní funkci
• Zlepšuje empatii a sociální poznání (zvlášť beletrie)
• Chrání před kognitivním úpadkem ve stáří
• Nutí váš mozek zpracovávat složité informace a vytvářet nové mentální modely

Takže ano, přečtěte si Sapiens. Nebo cokoliv jiného z toho seznamu. Ale nečtěte to s očekáváním, že vás kniha automaticky udělá chytřejšími. Tomu pomůže akt čtení samotného – ten proces, kdy váš mozek aktivně pracuje s textem, vytváří spojení, simuluje scénáře, buduje porozumění.

Kniha je jen prostředek. Skutečná magie se děje ve vašem mozku. A když už mluvíme o mozku – teď ho využijte a jděte něco číst. Ať už je to Napoleon Hill nebo Randall Munroe.

Zdroje: Alux, ScienceDirect, PUBMED, PMC