Peníze jako dluh aneb Krásy a nebezpečí barevných papírků

„Většina obyvetel této planety byla většinu času nešťastná. Problém se týkal velmi často i pohybů malých zelených papírků, což je zvláštní, protože ony kousky papíru konec konců nešťastné nebyly. A tak problém trval dál….“

Stopařův průvodce po galaxii

Rozebrali jsme trochu zlato. Jak jsou na tom ty barevné papírky, které všichni tak chtějí?

Dokud byly papírové peníze kryté fyzickým zlatem či jinou komoditou, bylo to ještě naprosto v pořádku. Samozřejmě, občas hrozil trochu kolaps, ale vázanost na cenný kov korigovala objem peněz a tím i lidskou tendenci obcházet vlastní pravidla.

Pro účely podrobného popisu anatomie průšvihu je potřeba podívat se na některé stránky bankovní soustavy. Ačkoli mohou někomu z vás připadat následující řádky šílené, jde o naprosto běžnou praxi. Která je navíc naprosto v pořádku, respektive původně byla.

Každý se asi někdy zamyslel nad tím, jak fungují vlastně banky. Běžně je vnímáme jen tak, že do nich vkládáme vlastní peníze, nebo si je tam za různých podmínek (pro nás často velmi stresujících) jdeme půjčit. Tyhle peníze ale banka nepůjčuje z vlastních prostředků. Ne. Banka nevydělává tím, že by na penězích seděla a nebo je měla někde zastrčené v archivu. Takové peníze jsou nečinné. Bylo by to stejné, jako když si omylem necháte v maturitním obleku pět stovek a za dva roky je tam zase najdete. Je to milé, ale jsou to ty stejné bankovky, jak tam byly tehdy. Není jich méně ani více.

Banky začaly před tisíci lety jako jednotlivci. Je otázkou, jestli se jim tehdy říkalo bankéři, nebo nějak jinak, ale svou funkci plnili. Napadlo je obchodovat s bezpečím. S tím, že se lidé ve svých domovech trochu bojí o své peníze. Jakmile se na světě začalo krást (kradlo se vždycky, krade se furt a bude se krást i nadále) hledali lidé způsob, jak svoje vydřené peníze ochránit. Jedna možnost byla dát je do nějaké truhly a pořád na ní sedět. Ale to pak nemohli lidé dále vydělávat peníze. A tehdy někoho napadlo, že si koupil takovou velkou truhlu a nabídl ostatním, že se o jejich peníze postará. Že u něj budou v bezpečí a že si jen vezme drobný poplatek za svůj čas.

6a00d8341bf67c53ef01539433f3ea970b-800wi

Tenhle jednotlivec vynalezl jedno z nejlepších povolání na světě. Lidé mu platili za to, že hlídal jejich peníze. Jak se mu to mohlo vyplatit? Pokud byl skutečně spolehlivý, přicházeli k němu další a další lidé, aby i jejich peníze vzal do úschovy. A opět za drobný poplatek. Jenže těch drobných poplatků se sešlo najednou tolik, že bankéř bohatl. Bohatl a v podstatě proto nemusel skoro nic dělat.

A když si uvědomil, že lidé od něj svoje peníze chtějí jen občas a většinou jen trochu, napadla ho další geniální myšlenka. Když sedí na takové hromadě zlata, může ho půjčovat. Může financovat projekty dalších a opět na tom bohatnout. Jak? Tím, že půjčí na úrok. Tak se mu po čase vrátí větší částka, než jakou původně půjčil…určitě narazil ještě na spoustu možnosti, jak tyto prostředky zúročit.

Kulisy se trochu změnily, ale princip je pořád stejný. Banky nepůjčují vlastní peníze, ne. Půjčují peníze těch, kteří si do nich peníze ukládají. Ziskem bank je rozdíl úroků na jednom konci a na druhém.

9095

Ovšem v bankách kdysi a dnes je jeden obrovský rozdíl. A ten rozdíl je právě v podstatě peněz. Když bankéř ukrýval ve své kované truhle blýskavé kousky zlata, nemohl jich půjčit víc, než kolik jich fyzicky měl. Tohle byla jeho hranice,kterou způsobovaly peníze samotné. Jejich cena totiž vycházela z toho, že jejich výroba sama něco stála a skutečně uchovávaly hodnotu.

To se ale bankéři nelíbilo. Pátral po způsobu, jakým by mohl půjčit víc, než kolik skutečně má a tím pádem i více vydělat. Tehdy přišly na předchůdci dnešních papírových peněz. Objevily se listiny, které kovové mince a valouny zlata zastupovaly. Bylo na nich prostě napsaná no, že zastupují fyzické zlato toho a toho člověka a měly na sobě bankéřův podpis nebo jiný znak.

No a protože vytvořit takový kus papíru je na rozdíl od zlata velmi, velmi jednoduché, tak si bankéř řekl, že to tak bude dělat. Protože už udělal tu zkušenost, že svoje fyzické zlato chtějí lidé vidět velmi sporadicky, nic mu vlastně nebránilo vyrábět tolik papírků, kolik sám uznal za vhodné.

Tento systém se časem samozřejmě provalil, ale protože banky už byly tehdy více než potřebné a jejich existence a klidná činnost byla pro každého velmi výhodná a výnosná, došlo k dohodě mezi státem a bankami.

Peníze budou půjčovány stejným způsobem, ale bude stanoveno maximum, kolik násobků jedné fyzické mince lze půjčit takto v papírové formě. A protože jsou papírky velmi praktické, vejdou se všude a lidé je rádi přijímají, časem si na ně lidstvo zvyklo natolik, že zapomnělo že někdy byly vázané , tedy kryté, nějakým blýskavým kovem, který má skutečnou hodnotu.

A protože po něm už nikdo opravdu nepátral, bankovní soustava neviděla důvod, proč by se jím měla zaobírat a papírové násobky fyzického zlata se osamostatnily.

A tehdy přichází problém, který kdysi zlomil krk bankéři. Postupně se blížíme k tomu samému, jen v mnohem větším a děsivějším rozsahu a mnohem děsivějšími dopady. Papírové peníze neboli fiat peníze totiž nemají horní hranici, ale zároveň postrádají reálnou hodnotu. Respektive, abych tu nebyl nařčen z nějakého šíření poplašných zpráv. Hodnotu mají, ale jen z toho důvodu, že ji garantuje vláda této země, která je současně jedinou institucí a právem tyto peníze vyrábět. Veškeré instituce ve veřejném nebo soukromém sektoru jen přelévají části celkového objemu peněz sem a tam. Ale pouze vláda, tedy spíše státní tiskárna cenin a česká národní banka, jen ty mohou uvolňovat další a další prostředky. Jak? Jednoduše je vytisknou.

V tom je ten problém – vytváří peníze z čistého vzduchu. Nabízí se jen otázka, které peníze jsou nebo byly cennější – ty kryté pevným zlatem, nebo ty dnešní, které tvoří jen slovo a podpis na papíře?

Lidský nápad. A jak víme, ne všechny lidské nápady jsou dobré.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.