Mezi hypotézou a teorií

Mezi hypotézou a teorií

,,Chytrák“ říká:“Ale to je jen teorie.“
Poučený slyší: “Nerozumím základnímu fungování jakékoli vědy.“

Už nějakou dobu slýchávám od různých lidí stanoviska, argumentace a výklady, které postrádají základní obeznámenost s vědeckým pojmoslovím.O jaké pojmy jde?

Nemám teď na mysli třeba názvy chemických sloučenin nebo rozdíl mezi hliníkem a aluminiem (aluminium je latinský název hliníku), i když to je taky docela mor. Myslím teď základní stavební kameny jakéhokoli vědeckého systému, tedy hypotézu a teorii. Někdo by to možná nazval zbytečným slovíčkařením. Osobně vidím slovíčkaření tam, kde se církev po staletí hádá o trojjedinosti boha a není schopná přijít stále na nic kloudného. Jako ateista nevidím jako kloudnou samotnou debatu, je to v podstatě věčná diskuse o marketingovém nástroji pro firmu.

Ovšem záměna hypotézy a teorie je za prvé bohužel jev velmi rozšířený hlavně v internetových diskusích, za druhé při mizerném používání základních pojmů padá spolehlivost jakéhokoli dalšího výkladu, který z těchto pojmů vychází.

Takže se na to podíváme, ano?

Slovo hypotéza pochází z řeckého hypo-thesis a v češtině znamená podklad či princip. Ve vědeckém bádání jde o výpověď formulovanou tak, aby ji bylo možné pozorováním či experimentem vyvrátit nebo potvrdit – tedy validovat. Platnost hypotézy se pouze předpokládá, například na základě minulých ověřených hypotéz nebo axiomů.

Hypotéza je vlastně dotaz na samotnou realitu. Jen ta ji může vyvrátit nebo potvrdit.

Potvrzená hypotéza se stává teorií. Teorie tedy není jen nějaké plácnutí do vody, ale hypotéza, která prošla procesem ověření a je tak zákonitostí, která v hmatatelné podobě funguje.

Například taková rozhodovací paralýza je již ověřeným jevem v psychologii. Jedná se o snadno ověřitelný problém, kdy s přibývajícími možnostmi roste problém člověka rozhodnout se pro jednu konkrétní.

Teorie musí vyhovovat několika podmínkám. Za prvé musí být vnitřně konzistentní, tedy nesmí obsahovat rozpory sama v sobě. Za druhé musí být v souladu s dosavadním zkoumáním a zkušeností světa.

Kombinací souborů teorií pak vzniká paradigma, česky asi nejlépe světonázor. Je to vzorec myšlení, přes který je vnímána zpracováván svět a vztahy v něm. Thomas S. Kuhn ve svazku Struktura vědeckých revolucí ukázal skutečnost, že teorie a díky tomu i paradigmata procházejí vývojem. Díky tomu nelze považovat ani ověřenou teorii za nezpochybnitelnou. Jinak by se z ní také celkem rychle stalo dogma, tedy soubor myšlenek, kterým nepředchází důkazy a které nesmí být zpochybňovány. Dogmata jsou ovšem předmětem víry, nikoli vědy. Zajímavé, jak se změní dvě písmenka a totálně se změní náhled na svět.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Message *
Name*
Email *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.