Čeština – jazyk šikanovaný ze všech stran

,,Pokud si myslíte, že čtení je nudné, děláte to špatně.“

Book-ShelfHned na začátku musím poděkovat několika osobám za jejich jazykový talent a přínos. Kterým?

Za prvé děkuji tomu, že naše rodina si vždycky držela knižní tradici a svazků máme doma skutečně požehnaně.

Za druhé z celého srdce děkuji Haně Jančové, mojí češtinářce ze základky, která do mě kolikrát přes můj lehký odpor, nahustila českou gramatiku, slohové schopnosti a slušný počet knih, které bych jinak asi ani nezval do ruky. Na druhou stranu jsem už tehdy holdoval Zeměploše, která rozhodně jazykově chudá není.

Tak a teďka k věci. Že naše ,,kultivovaná“ mládež przní mateřský jazyk všemi možnými způsoby a je v tom velmi vynalézavá, to není žádná novota. Začalo to zdrobnělinami (mocinky, lidičky, fotečky, mucinky apod.), následovaly zkratky z angličtiny (AFK, ASAP, BTW, IMHO, WTF) a pokračuje zapomínáním nikoli archaických slov z rodného jazyka. Navíc se přidává i nekritické přejímání slov z angličtiny, nebo jejich složenin. Což o to, ve spoustě případů je to fajn, protože čeština by to musela složitě opisovat a ty výrazy jsou velmi trefné. Za tuto kategorii musím uvést dva výborné reprezentanty, za prvé ,,facepalm“, za druhé nádherný anglický akronym ,,wannabe“.

První znamená plácnutí se dlaní do čela nebo obličeje na výraz toho, že se právě stalo něbo bylo řečeno něco natolik tupého, že slova to prostě neodvedou zachytit a zhodnotit. Výraz wannabe je zkrácením anglického want to be, tedy situace, kdy se někdo zoufale snaží o nějakou pózu nebo status, ale strašně moc mu to nejde. Uvízl mi v hlavě při četby nějaké knihy o hackingu, kde byl použit k popsání studentů středních škol, kteří najdou na internetu manuál o hackování a bez dalších znalostí se pustí do zkoušení všeho, co jim dovoluje školní síť. Pak se diví , že je doma čeká FBI. Jsou to prostě ,,wannabe hackeři“. Z našich luhů mě napadá asi PatCrycheer a jeho Praha žije jako příklad wannabe zpěváka.

Ano, zkratky i přejaté výrazy z angličtiny používám taky. Ale možná, že na rozdíl od spousty dnešní mládeže aspoň znám jejich význam, původ a nemám problém je nahradit českými opisy, pokud je to potřeba, případně jejich význam vysvětlit.

Zpět k češtině. Téma prznění rodného jazyka vnímám tak nějak bokem již dlouhou dobu. Naštěstí se pohybuju ve společnosti literárně zdatných lidí, kterých se to netýká a doma si libujeme v jazykovém meta humoru stejně jako citátech pohádek z Fimfára nebo starých českých filmů.

Všechny tyhle novotvary, zpatlaniny tří jazyků dohromady a další tendence by celkem nevadily, nebýt jedné klíčové věci: i oficiální jazková verze se těmto novinkám velmi vstřícně přizpůsobuje.

Pozor, teď nechci kritizovat proces vývoje jazyka. Pokud by roky stagnoval, je to také špatně. Problémem je spíš to, pokud jsou všechny novinky přijímány oficiálními autoritami zcela nekriticky jen kvůli tomu, že je obyvatelstvo dané země používá a zvyklo si na ně. Pak se nelze divit, že vznikají taková parodická označení jako reklamština, firemština, manažerština a další termíny, které celkem jasně dávají najevo lehký výsměch tomu, že dotyčné dialekty či formy jsou plné prapodivností, jejichž přesný význam pravděpodobně neznají ani ti, co je používají dnes a denně.

Kdysi jsem na stránkách aktuálně.cz narazil na článek o tom, jak mládež przní češtinu. Nečekal jsem celkem nic nového. Jen jsem se zarazil i přehledu slov, která už neumí nikdo používat, nepozná, použije je bez vhodného kontextu a podobně.

Posuďte sami (kopírováno přímo z článku):

,, cudný, horlivý, hvozd, chmury, chrabrý, jihnout, jímavý, jízlivý, kasat se, kazajka, klání, kloudný, komolit, konejšit, lačný, láteřit, ledabylý, lomozit, lpět, mamon, mdlý, nedůtklivě, nejapný, niterný, osočit, ostýchavý, otálet, perný, pohnutka, pokoutně, ponurý, pookřát, pověra, potutelný, proradný, prchlivý, předpojatý, pýřit se, rmoutit se, rozšafný, rusý, schlíplý, slídit, spílat, srdnatý, strádat, střenka, svérázný, svízel, šev, tklivý, trýznit, úděl, uhranout, unylý, úlisný, upejpat, úporný, úskalí, uštěpačný, útlocitný, vesměs, výspa, vzývat, záhy, zakabonit se, zakolísat, záludný, zášť, zesinat, zevrubný, zpupný, ztepilý“

Ano, u některých bych si taky nebyl zcela jist, ale spíše jejich nuancí. Ok, na rozšafný jsem se teď musel podívat, ale to je jediné a naposledy jsem ho četl v pravidlech Dračího doupěte pro experty.

Článek naráží na jednu klíčovou věc – lidé nečtou. A když náhodou čtou, tak jen občas a jen něco. Je fakt, že dneska kolikrát není o co stát, protože dnešní bestsellery také nějakou zvláštní kreativitou neoplývají. Ale všeobecně je číst lepší než nečíst. A když říkám číst, pak nemyslím jen obrázkovou přílohu Blesku (jestli tam nějaká je), nebo jiné Povídačky naší Kačky.

Myslím knihy. Ať už elektronické, nebo ty krásné papírové vázané či brožované, které se navzájem hřejou v poličkách městských nebo školních knihoven. Ty stránky plné krásných malých písmenek, které mají na lidský mozek tak blahodárný vliv.

Vypněte na chvilku televize, vypněte sociální sítě, vypněte rádio. Vypněte mobil, nebo ho dejte na tichý mod. A sáhněte po nějaké knize.

Pokud tápete, mám pro vás ještě jeden návrh. Mám pro vás čtecí výzvu. Zkuste si během tohoto roku přečíst:

Jednu knihu českého autora.

Jednu knihu amerického autora.

Jednu knihu britského autora.

Tři knihy autorů evropských zemí – Francie, Německo, Španělsko

Knihu žánru, po kterém jste nikdy dříve nesáhli

Jednu knihu z každého staršího historického období – starověk, středověk, renesance, baroko, osvícenství, raný, novověk, novověk

Jednu knihu z každého z následujících žánrů: horor, detektivka, historický román, sbírka povídek, science fiction, fantasy, sbírku poezie (spousta kusů jde zařadit do více skupin)

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.